O našem původu

58. - Opravdu jsme doma?

Mezi tím, co si naše dvojice kula pikle, tak ta druhá, kwami dvojice, byla zalezená u sebe v pokoji.

,,Nikdy by mě nenapadlo, že pro nás Marinette s Adrienem naplánují zrovna výlet do Egypta," pronese stále šokovaná rudovláska a aniž by se pustila do vybalování, posadí se na postel.
,,To mě taky ne," pronese zase Plagg, který už se slušnou chvíli válí na posteli s pohledem upřeným do stropu.

,,Ale jsem ráda," pousměje se dívka a otočí se čelem k snědému chlapci. ,,Přeci jsme zase doma," dodá se stále nemizícím úsměvem.
,,Já jsem taky rád, to zase ne že ne," otočí se černovlásek na pravý bok, aby na svou princeznu líp viděl. ,,Ale i tak to nemění nic na tom, že jsem pořád mimo," neodpustí si svou poznámku s následujícím uchechtnutím.

Chlapcova poznámka naši rudovlásku rozesmála tak, že místnost na nějakou dobu místo slov plnil smích.

,,Víš, kam bych se ale chtěla podívat?" Poví po doznění smíchu Tikki s neuvadajícím úsměvem.
,,Kampak?" Věnuje jí černovlasý chlapec svůj zvědavý pohled. ,,K Nilu? Tam, kde jsme se potkali poprvé? Protože tam bych se chtěl podívat já," zasněně se při vzpomínce pousměje, až se mu v zelených očích zajiskří.

,,Tam taky," dodá s úsměvem dívka, ,,Ale domů. Na zámek, kde jsem žila. A chtěla bych navštívit i otcovu hrobku." Rudovláska pohledem na okamžik uhne, i když jí na tváři pořád zůstává mírný úsměv. 

,,Promiň.. kvůli mě jsi se s ním nemohla nijak rozloučit.. stejně tak on s tebou.." řekne provinilý Plagg, který si sedne a svůj pohled zaboří do země.

,,Plaggu, neomlouvej se. Jen si mě chtěl zachránit," přesedne si dívka vedle chlapce a položí si hlavu na jeho rameno. ,,Nikdy by mě ani nenapadlo ti to dávat za vinu," láskyplně uchopí chlapce za ruku.

,,Já vím. Ty jsi totiž nikdy nikomu nic nevyčítala," pronese s drobným uchechtnutím Plagg a přitáhne si rudovlasou princeznu do svého objetí.