O našem původu

56. - A jsem v Egyptě

,,Kde to jsme?" Pronese černovlásek po tom, co vyleze ven z letadla a rozhlédne se kolem. Něco mu tu bylo povědomé, ale nedokázal říct co přesně.
Rudovláska mlčela, ale to proto, že jí hned došlo, kde se nacházejí a nemohla tomu uvěřit. 
,,Plaggu.. my jsme.. doma.." stočila svůj pohled ke snědému klukovi vedle ní.

,,Cože?" věnoval svůj rudovlásce, a v jeho hlase bylo slyšet, že tomu nechce věřit. Hned na to se koukl na culíkatou tmavovlásku a vedle ní stojícího blonďáka.
,,Je to tak," přikývl Adrien s úsměvem na tváři.
,,Chtěli jsme vás překvapit, tak jsme naplánovali tady ten menší výlet" pousměje se dívka vedle mladého modela.

,,Marinette, Adriene," usměje se šťastně rudovlasá dívka a setře si z pod oka šťastnou slzičku. ,,Moc děkujeme," dodá šťastně a obejme svou kamarádku, která ji obětí oplatí.
,,Nemáte za co, opravu. Můžete to taky brát jako díky za vše, co jste pro nás do teď udělali," dodá šťastná Marinette, kterou hřálo u srdce, že svým přátelům udělali radost. 

Po chvilce šťastného děkování, si všichni vzali svá zavazadla a vydali se již přistavěným autem na hotel. Mladá pekařka a model měli jeden pokoj, mezi tím, co jejich kwami přátelé byli v druhém. I když jim Nathalie řekla, že chce, aby spolu v jednom pokoji byli chlapci a v tom druhém dívky.

Ovšem i přes její instrukce si to naše mládež udělala po svém.