33. - Slzy štěstí

5 1 0
                                    

,,Jsi v pohodě?" Dojde k rudovlásce Plagg, kterou po chvíli našel sedět na chodbě u automatů na lavičce.

,,Jo.." Setře si z tváře slzy a vstane. Celou dobu se však dívá jen do země. ,,Asi by jsme se měli vrátit."

,,Moc mi to tak nepřijde. Nikdy si nebrečela. Vždy ses jen usmívala jako to největší sluníčko. Dokonce i tehdy u Nilu." Posmutněle sklopil hlavu, ale při té vzpomínce se mu na tváři objevil lehký úsměv.

,,Myslíš to, jak si spadl do vody, když si mě šmíroval?" pronese s lehkým úsměvem rudovláska a konečně zvedne pohled od země.

,,Jo, přesně to," pronese s uchechtnutím Plagg. Hned na to se ale zarazí. ,,Počkej.. chceš říct, že jsi si vzpomněla?" V jeho hlase šlo slyšet tolik naděje a zároveň radosti.

,,Jo. S tím, jak mluvil ten muž, se mi všechno postupně vracelo. Už jsem si na všechno vzpomněla, Plaggu." Usměje se radostně Rudovlasá dívka.

Tmavovlasému chlapci se jen zaleskly smaragdové oči, které se mu naplnili slzami štěstí. ,,Sakra. Já už si myslel, že si nevzpomeneš," pronese s lehkým uchechtnutím a setře si slzy z tváří.

O našem původuWhere stories live. Discover now