Šla jsem po ulici. Přišel ke mně Elyáš. Bylo pět. Překvapeně jsem se na něho koukla a zeptala se: ,,Proč tak brzo? Máme se sejít za hodinu u tebe.''
,,Já vím. Jen jsem si s tebou chtěl popovídat a poznat tě. A to bych nemohl, kdyby tam byli ti tví hoši.''
,,Nejsou to mí hoši. Mám dvě otázky. Osobní.''
,,Nevadí. Ptej se.''
,,Dobře. První, kolik ti je? Vím, že jsou čarodějové nesmrtelný, ale kolik ti je?''
,,Je mi už moc. Narodil jsem se roku 253 našeho letopočtu. A ta druhá?''
,,Jsi právoplatný majitel Lakizy, že? Nebo jako byl tvůj. Tobě ho ukradl Jákob, a ty si ho pak zabil, nemám pravdu? Nebo jsi si myslel, že jsi ho zabil.'' Podívala se na něj. Instinkt mi řekl, že věděl, že žije. ,,No.. ne. Ne, ty si věděl, že žije.'' Zíral překvapeně a zkoumal mě.
,,Pravda. Vše co si řekla. Jak si se to dozvěděla?''
,,Instinkt. Mám šestý smysl. Nikdy se nemýlí.''
,,To je ale pozoruhodné. Teď mám otázku já.'' Kývla jsem.
,,Co ještě umíš?''
,,Krom instinktu a mluvení s bohyní, jsem přečetla knihu, kterou nikdo už stovky let nepřečetl. Ani jsem nevěděla, že je psaná jiným jazykem, dokud mi to Demien neřekl. Myslela jsem si, že je anglicky. A až do setkání s bohyní, jsem nevěděla, že umím latinsky.''
,,Interestingly.''
,,Zajímavé. Prosím tě tohle už neříkej. Tohle slovo mě už tak dokáže naštvat, že ti to nedoporučuju.'' Koukl překvapeně a já dodala: ,,Dostal by si jednu mezi oči.'' Usmála jsem se.
,,Ani jsi nepřemýšlela.''
,,Jo je to automatický. Jako vše, co říkám. Nikdy moc nepřemýšlím, i když jsem chytrá.'' Pokrčila jsem rameny.
,,Koukal jsem na tvou auru.''
Přerušila jsem ho: ,,To můžeš?'' Kývl a pokračoval dál.
,,Je velmi.'' zarazil se, když viděl můj výraz ,,Je velmi komplikovaná.''
,,Jako moje osobnost. Oh. Promiň. Zase jsem tě přerušila.''
,,To nevadí. Teď jsem to chtěl říct. Ještě nikdy jsem takovou neviděl.''
,,A to už je co říct. Ach, zase . Omlouvám se. Je to strašný a otravný zlozvyk. Máš slovo. Budu se snažit to udržet na uzdě.''
,,Máš jedinečnou osobnost a auru. Nevím, čím to je. Snažil jsem se najít vysvětlení, ale nic. Nikde v záznamech nic o tom není.''
,,Tak jak si mi nápomocný?'' zeptala jsem se.
,,Moment. Nemáš něco aspoň kousek. Úlomek toho šutru?'' Napadlo mě, že bych mohla udělat to samý, co s mým otcem.
,,Ne, ale hledací kouzlo už jsem zkoušel.''
,,Ale ne to moje.'' Vyvalil oči.
,,Tvoje?''
,,No není moje. Je z tý knihy co jsem četla. Zkusila jsem to u otce a fungovalo. Ještě jsem tam viděla jiné hledací kouzlo. Za zkoušku to stojí.''
,,Tak to zkusíme u mě. Stejně už je čas. A něco mi říká, že už na nás čekají.''
,,Co taky máš Intuici?'' Zasmáli jsme se.
ČTEŠ
World of Shadow (CZ)
FantasyPo celých sedmnáct let žila normální, spokojený, bezstarostný život a myslela si, že to tak zůstane. Až jednoho dne ztratila matku a vzápětí její otec zmizel. Bylo tomu opravdu tak? Clary začíná zjišťovat nové skutečnosti. Začne žít ve světě pro n...