World of Shadow (CZ)

Kapitola 24

Ráno jsem se vzbudila dřív, než Kevin. Šla jsem se projít bezmyšlenkovitě, jako vždy. Došla do lesa. Tím jsem šla podle intuice, až na nějakou na louku. Na takovou, jako byla v mé vizi nebo snu, nebo nevím, jak to pojmenovat, o Lakize. Byl tam taky ten strom. Došla jsem k němu. Lakiza tam nebyla. Neměla jsem ten pocit. Posadila se pod strom. Přemýšlela, o celém měsíci co se stalo. Spadl na mě jeden květ ze stromu. Přímo do dlaní. Byl nádherný a nepopsatelný. Držela jsem ho stále ve dlaních. Koukala na něho. Najednou začal vzlétat vzhůru. Vyletěl na výšku mých očí. Usmála jsem se. Pořád. Věděla jsem, že je se mnou bohyně.

,,Mater,'' řekla jsem. ,,Děkuju.'' Uchopila jsem květ, zvedla se a rozhlédla se okolo. Poté jsem se rozhodla, že půjdu.

Vyšla jsem z lesa. Šla za mnou, ta lovkyně, Amélie. Poznala jsem to. Ani jsem se neotočila a řekla ,,Zdravím Amélie.'' Až teď jsem se ohlídla. Opravdu to byla ona. Vypadala překvapeně.

,,Zdravím, Clarisso.''

,,Clary.,'' opravila jsem jí automaticky.

Kývla. ,,Clary. Jak si věděla, že to jsem já.'' Pokrčila jsem rameny a řekla: ,,Tipla jsem si.''

,,Aha tak to je zajímavé.''

Byla jsem naštvaná a procenila jsem mezi zuby: ,,Slovo zajímavé, prosím v mé přítomnosti nepoužívejte. To slovo mě úplně irituje,'' a usmála jsem se.

,,Dobrá. Omlouvám se, to jsem nevěděla.''

,,V pořádku. Když už ho neřeknete. Předpokládám, že tak či onak se ke mně buď připojíte, nebo mě budete sledovat, takže se ke mně připojte. Aspoň to nebude tolik nepříjemné,'' řekla jsem a ona se připojila. A šli jsme společně ,,No dobrá. Tak co potřebujete. Nejdete jen tak.''

,,Jdu se vám.'' Přerušila jsem ji: ,,Ti.'' ,,Dobře. Jdu se vám jen omluvit.'' Zasmála jsem se.

,,Ale no tak. To bych spíš měla já. Včera jsem byla neslušná. Chtěla jste nás uvítat a já jsem jen chtěla jít rychle poznat město. Asi to mohlo být pro vás trochu zvláštní. Nemám nic proti tobě,'' řekla jsem .

,,Děkuju.''

,,Není za co, asi sis musela myslet a říkat co si udělala špatně. Nic. Jen jsem chtěla odejít. To dělám pořád tak si z toho nic nedělej.'' Kývla.

Přicházeli jsme k domu Kevina. ,,No tak já jdu za Kevinem. Tak zatím.''

,,Dobře. Snad se ještě potkáme. Jak dlouho se tu vlastně zdržíte. Ty a ostatní z New Orleans?''

Pokrčila jsem rameny. ,,Odejdeme hned, jak si tu ostatní zařídí své věci.''

,,A proč si s nimi šla i ty?''

,,Chtěla jsem to tu vidět. Ráda poznávám nové věci,'' řekla jsem a šla. Něco na ní je. A zkoumavě na ní koukla, když jsem chtěla jít dovnitř.