World of Shadow (CZ)

Kapitola 17.

Pospíchala jsem. Zabouchala na dveře. Otevřel a já rychle vtrhla dovnitř.

,,Promiň, že ruším, ale nemáš tužku a papír?‘‘

,,To si sem vtrhla jen kvůli tužce a papíru?‘‘

,,Ne, ale musím to napsat.‘‘ Zaťukala jsem si na ucho jako, že poslouchají a on to pochopil ,,Hele nechceš se projít.‘‘ Asi myslel portálem a já kývla hlavou. Mávl rukama a otevřel portál. Prošli jsme. Ocitli se na washingtonský hlavní třídě. Zavřel portál.

,,Děkuju, ale nejdeme někam dovnitř?‘‘ Kývl a šli jsme. Jen kousek a zašli do nádherného bytu. Moderní, luxusní a krásný ,,To je můj washingtonský byt. Tady můžeme mluvit v klidu.‘‘

,,Je nádherný. Dobře. Měl si pravdu. Ve všem i v tom s Michaelem.‘‘ Začala jsem mu vyprávět to s Tamarou.

,,To je neuvěřitelné.‘‘

,,Jo, ale i děsivý. Pro mě.‘‘

,,Taková věc.‘‘

Přerušila jsem ho: ,,Ano vím, se ještě nestala. Přijdou.‘‘

,,Vždy se někdo najde, A ty,‘‘ řekl důrazně ,,je zastavíš.‘‘

,,To nemůžeš vědět.‘‘

,,Ale vím. Znám tě. Nevzdáš se jen tak.‘‘

,,Jo máš pravdu. Asi bychom se měli vrátit. To je vše co jsem ti chtěla říct.‘‘

,,Jestli chceš. Je to jen na tobě.‘‘

,,Tak se tu ještě projdeme. Nikdy jsem tu ještě nebyla. A nemají kouzla svou cenu?‘‘ Zasmál se a šli jsme.

,,Ne. Leda únavu a vyčerpání.‘‘

,,Aha. Já slýchala, že vše má svou cenu nebo následky.‘‘

,,Ano to má. Takováhle obyčejná kouzla mají jen následek únavu a vyčerpání, při nadměrném používání. Ale jsou tu i temná a ty mají ohromnou cenu. Vezmou si kousek tebe.‘‘

,,A oživení člověka, by tě vzalo celého, že.‘‘ kývl a řekl: ,,To by se ti, ale nepodařilo. Nemáš tolik síly. To mohou jen bozi.‘‘

,,Myslím, že se Jákob pokouší oživit někoho mrtvého a pak zařídit, aby zabil všechny. Civili i podsvěťany. A chce na to použít ten šutr. Jo, když už o něm mluvíme. Michael mluvil s Kevinem a chce se sejít. Kdekoliv tak jsem mu říkala, ať to domluví na za dva dny v Lapidusu, ale kdo tam bude moct jít se mnou to nevím. Jestli vůbec někdo.‘‘

,,Za dva dny?‘‘ Kývla jsem.

,,Dobrá. Tak já si zařídím návštěvu u přátel. Půjdeme tam spolu. Já otevřu portál. Já pak půjdu se za nimi na chvíli. Pak se někde sejdeme.‘‘

,,To zní dobře. A myslíš, že to vyjde?‘‘

,, Zkusíme. Uvidíme. Při nejhorším skončíme jinde.‘‘

,,Díky za uklidnění.‘‘ Zasmála jsme se. Byla to krásná procházka. Ukázal mi hlavní krásy města. Došli jsme zpět ,,Děkuju. Bylo to hezké.‘‘ Pohlédla jsem na mobil. Bylo pět ráno, takže u nás tři ,,Asi bychom měli jít. U nás budou tři ráno.‘‘ Kývl. Mávl rukama a otevřel portál. Prošli jsme.

,,Bože. Ty časový posuny. Blbne mi z nich telefon.‘‘

,,Zvykej si.‘‘ Hleděla jsem na něho tázavě ,,V Lepidusu nejdou telefony.‘‘

,,Cože?‘‘ vyhrkla jsem překvapením ,,To si děláš srandu ne?‘‘

,,Ne. U nás se posílají ohnivé zprávy. Lovci posílají zprávy díky sugaelu a runě. Čarodějové portálem a ostatní podsvěťané je spálí.‘‘