World of Shadow (CZ)

Kapitola 32

Odešla jsem za Kevinem a smečkou. Už na mě čekali jen co jsem vstoupila všichni ztichli. Uviděla jsem i Sebastiena. ,,Omlouvám se. S čaroději jsme probírali plán útěku. Souhlasili s tím, že se pokusí všechny vzít portálem,'' řekla jsem Sebastienovi a Kevinovi. Kývli.

,,Čekáme na tebe. Vlci chtějí bojovat,'' řekl Kevin.

,,Vážně? Ale vždyť by bylo lepší-'' Přerušil mě: ,,Ano. A nezkoušej se mě přemluvit. Máš tu podsvěťany, které můžeš využít, ale ty je chceš zachránit a jít proti němu sama.''

,,Lidi. Jste lidi, stejně jako já, nebo jiní podsvěťané, aspoň kouskem jste lidi. Někteří víc, někteří míň. Ani nechápu, proč si říkáte podsvěťané. A ano chci jít na něho sama, jelikož jsem už taková. Radši já než ostatní.'' Všichni zůstali bez dechu.

,,Ale víš, že už na to nejsi sama,'' řekl.

,,Jo já vím. Ale jak bojovat proti němu.'' Z ničeho nic jsem jsem dýchat hodně rychle a omdlela. Tamara ke mně přišla. ,,Filiae. Jacob habet exercitu Auxilium vobis omnem iacit. Utor vestri talentum, et uti.'' 'Jákob má armádu. Hodí se ti každá pomoc. Využij své nadání a použij ho.' ,,Rune dextera mea. Ego got utor. '' 'Runu nemám pravdu. Tu mám využít.'

Mezitím, co já jsme mluvila s Tamarou se na druhé straně seběhli vlci. ,,Pomozte mi ji někdo dát do postele,'' řekl Kevin .

,,Ale vždyť je mrtvá. Nedýchá,'' řekl Filip a dal mi zrcátko k ústům, aby se ujistil.

,,Ne. Dýchá velmi slabounce. Není to ani vidět. Teď momentálně mluví s bohyní. Aniž by to Clary chtěla, zavolala ji svou poslední otázkou a ona k ní přišla. Vždy k ní přijde. Nevím, kdy se probudí. Většinou je to kolem pěti minut, ale co já vím. Tohle jsem s ní zažil pouze dvakrát.'' Všichni byli šokováni.

,,Vždyť má otevřené oči. Ani nemrká,'' řekl Filip.

,,Ano. To se stává.''

,,Tak takhle s ní mluví. Opravdu nelhala, když říkala, že jakmile chce, bohyně kdykoliv přijde,'' konstatoval Sebastien.

,,Ano.'' Ostatní mu pomohli mě dát do postele. ,,Někdy k ní přijde takto, jindy se jí objeví v hlavě.'' Koukl se na mě a začal konstatovat: ,,Neusmívá se ani nekřičí, takže nemá vizi. Musí s ní pouze mluvit a Tamara jí radit.''

,,Ona mívá vize? Vždyť je lovkyně,'' ozval se někdo z davu.

,,Ano. Někdy jsou to nežádoucí účinky, jindy jsou to vize. A ona není obyčejná lovkyně. Je vyvolená.'' Najednou se rozlehlo šeptání.

Vraťme se zpět k Tamaře a mě. Pochopila jsem, že jsem někde četla, že pomocí runy bych mohla pomoct ostatním v boji. Vlci a upíři umí bojovat, ale co víly. Čaroděje máme taky vyřešený. Chtějí bojovat. Oni mohou magií. Lovci ti budou chtít určitě taky. Jinak by to nebyli praví lovci. Ale co víly. Ty musíme přenést. Buď je přeneseme, nebo jim dáme runu a spojíme je na chvíli s ostatními lovci. Můj myšlenkový proces přerušila otázka: ,, Quam multi sunt in sua parte Jacob?'' 'Kolik lidí má Jákob na své straně?' Zeptala jsem se a ona odpověděla ,,Centum.'' 'Stovku' ,,Daemon?'' 'A démonů?' Tamara neodpověděla. Takže hodně. Jak se mu podařilo zorganizovat armádu spolu s démony. To už jsem se nedozvěděla.

Začala jsem se probouzet. Viděla jsem všechny vlky okolo mě. Všichni na mě koukali. Konečně jsem otevřela pusu. ,,Jak dlouho?'' Byli překvapeni a Kevin odpověděl: ,,Pět minut.'' ,,Ještě že jen pět minut.'' Vstala jsem z postele. ,,Matka mi řekla, že Jákob má armádu. Nejen lidí, ale i démonů. Nenapadá někoho z vás, jak by to udělal, že ovládl démony, aby ho poslouchali?'' Všichni mlčeli. Byli ještě v šoku z toho, co právě viděli. Šla jsem se napít.

Mezitím Sebastien našel slova: ,, Říká se, že jednou se ovládli démoni nějakým kopím. Ale je to jen pohádka.''

,,No evidentně ne. Neříkali vám, že na všem je kousek pravdy. I když lžete. Přidáte tam kousek pravdy, aby jste věděl, co jste říkal. Vím, nedává to smysl, ale jako dokonalá lhářka to vím. A souhlasím s vaší pomocí. Myslím, že se asi vrátím za čaroději a příjmu i jejich pomoc. Musím, ale první za upíry. A proč jsme se vlastně všichni nesešli v Kulturním domě. Teda až na upíry a lovce. Ti nemůžou. Lovci mají špeha a upíři den, ale proč jsme se nesešli aspoň my společně. Čarodějové, vlci, víly. Musím tu pobíhat po městě a vykládat všem to samý. Už jsem jako kolovrátek,'' řekla jsem.

A Sebastien řekl: ,,Jestli chceš, můžu svolat ostatní, ať přijdou za hodinu do Kulturního domu a tam nám řekneš plán. Určitě nějaký máš.'' Kývla jsem.

,,Ano mám. Vy můžete bojovat normálně jako vlci. Čarodějové mocí. Upíři mohou bojovat tesáky a jsou rychlí. Vílám mohu nakreslit runu, jestli budou chtít a propojit je s nějakým lovcem, kterého si vyberou. Kdo nechce riskovat. Otevře se portál a budou moct odejít. Rozhodnutí, děláte vy všichni. Boj či pohodlí a čekání na smrt.'' Zasmála jsem se. ,,Musím za upíry. Prosím, Sebastiene, domluv to setkání, ale pouze čarodějové, vlci a víly. Nikdo jiný. Ani muk lovcům.'' Kývl a já koukla na ostatní. ,,A vy si rozmyslete, zda budete bojovat či ne. Pokud se rozhodnete nebojovat, nebude vám to nikdo vyčítat. Pošleme vás portálem na bezpečné místo,'' řekla jsem a odešla.

Jen jak jsem odcházela tak jsem slyšela: ,,Wow ta je vážně sexy. A chytrá.'' Usmála jsem se.