World of Shadow (CZ)

Kapitola 23

,,Tak lidi. Blíží se to. A konečně do Lapidosu pro ten blbej šutr,'' řekla jsem a všichni na mě koukali, jako co jsem to právě řekla. Nevěděla jsem co dělat tak se jen usmála. Elyáš zamával rukama a otevřel portál.

,,Tak portálem mě bereš už po třetí. Dnes aspoň vím, kam jdu, nebo teda aspoň znám jméno.'' Zasmála jsem se a Elyáš se přidal.

,,To je pravda.'' Prošli jsme portálem. Ocitli se v nějaké hale.

Vypadalo to teda spíš jako v jiném světě. Všude okolo nás byly lidi. No, spíš podsvěťané. Stráže. Asi se zrovna měnili, jelikož tu byli jak vlkodlaci tak upíři a lovci. Upíři hlídali přes noc, vlkodlaci a lovci přes den. Co jsem se dočetla, tak se měnili každých šest hodin. Jedna lovkyně k nám přicházela. Byla krásná, blond, modré oči. Malá asi jako já. Mohlo jí být kolem osmatřiceti. Kluci byli okouzleni, zjevně.

Přišla k nám ,,Vítám vás v Lepidusu. Doufám, že se vám tu bude líbit. Vítám tě zpět, Kevine,'' řekla a Kevin kývl. Pokračovala: ,, Já jsem Amélie Lornová.''

,,Zdravím. Já jsem Clary. Tohle je Michael,'' Postupně, když jsem říkala jména kluků jsem na ně ukazovala. ,, A tohle Demien a Elyáš. Těší mě.'' Podala jsem jí ruku. Všichni byli překvapeni a já se usmála. Podala mi ruku taky ruku a potřásli jsme si.

,,I mě Clary.'' Ucítila jsem z ní bolest, ale i soucit. Vymanila jsem se z jejího stisku, jak nejrychleji to šlo a ustoupila.

,,Myslím, že bychom měli jít,'' řekla jsem. ,,Ráda jsem vás poznala, ale víte, jak to chodí. No tak, my půjdeme,'' řekla jsem rychle. Ona byla překvapena a všichni jen kývli.

,,Vidím, že tu velíš ty. No dobrá. Ráda jsem vás poznala.''

,,Jo, jo jasně.'' Vydali jsme se k odchodu.

Koukl se na mě Demien a řekl: ,,Co to bylo, že si chtěla tak rychle pryč.''

,,Bolest a soucit. Ani nevím, proč jsem tak reagovala. Promiňte lidi. Vím, že se vám líbila.''

,,Nevadí,'' řekl Michael a přistoupil ke mně. Vzal mě okolo ramen jako by mě chtěl obejmout a pošeptal mi: ,,Mě se stejně líbíš ty.'' Šťouchla jsem do něho.

,,Jo, jasně, '' řekla jsem.

Otočila jsem se ještě, abych se koukla po místnosti. A pak jsme se rozdělili. Elyáš šel za přáteli, Demien za příbuznými, kteří se vrátili momentálně z dovolené, Kevin šel zkontrolovat svou smečku a zbyli jsme už jen já a Michael. ,,Jestli chceš někam jít tak jdi. Já se tu zatím kouknu okolo. Víš, že trefím.'' Kývl.

,,Jo já vím, ale nic nepotřebuju. Nepřátelím se tady s nikým. Všichni se mě většinou bojí. No, i když po tom co se rozkřiklo, že mě měníš. Nevím, nevím. Možná se budou chtít přesvědčit, když už tu jsem.''

,,Jdi, jestli chceš.''

,,Ne, chci být hlavně s tebou. Je vzácné, tě mít jen pro sebe.'' Dal mi pusu. Jako vážně? Tady venku, co si pomyslí ostatní. Však spolu ani nechodíme. A ještě k tomu upír a lovkyně. To ne. Odtáhla jsem se.

,,Tak kam půjdeme? Ukážeš mi Lepidus?'' řekla jsem a on vypadal zklamaně.

,,Dobrá. Tak pojď.'' Podal mi ruku a já ji přijala. Šli jsme. Procházeli se. Ani nevím, jak dlouho.

,,Kde vlastně budeme spát. Už jsem docela unavená,'' zeptala jsem se ho. Jak bych neměla být unavená. Však byly dvě ráno.

 ,,Ty budeš spát u Kevina a já u upírů. Dají mi chvilkový azyl. Dovedu tě tam.'' Kývla jsem a šli jsme.

Došli jsme k menšímu baráčku. Byl hezký. Michael zaklepal. Otevřel Kevin a pustil mě dovnitř. Michael řekl Kevinovi: ,,Dobře se mi o ní tady postarej. Jestli ne, tak tě zabiju.'' Pak se jeho pohled stočil na mě.

,,Dobrou noc, Clary.''

,,Dobrou, Michaeli.''

Kevin zavřel dveře a já po chvíli řekla: ,,Tak to bylo divný.''

,,Nemyslím si. Jsi jeho schovanka a má tě rád. Tak jako ještě nikoho.'' Koukla jsem na něho tázavě. ,,Jsi pro něho jako by si byla jeho majetek.'' Přerušila jsem ho: ,,Já nejsem ničí majetek. A nikdy nebudu.''

,,Jo já vím.'' Ukázal mi na pokoj pro hosty. ,,Tam budeš spát.''

,,Děkuju. Děkuju ti za všechno, co pro mě, pro nás děláš.''

,,Nemáš za co. Rád pomůžu. A to obzvlášť tobě. Jsi jedinečná. Je radost to pro tebe dělat.''

,,Děkuju,'' řekla jsem a šla spát.