miluju když vidím ty udivené tváře které nad touhle písni přemýšlí stejně jako já...
Měl nádherný hlas. Odstrkal jsem se k němu a vytáhl z kapsy, 800 norských korun.
"Zazpíváš tu píseň prosím znovu, pokud nechceš nevadí." pousmál jsem se na něho a peníze mu ještě hodil na kytaru, než stihl zapnout pouzdro. Cigaretu jsem odhodil na zem a hlavu si Opřel o řídítka.
Když jsem se kouk do jeho tváře tak jsem hlasitě polk...
T:"Ale tolik mi dat nemůžeš je to strašně moc..."vyndal jsem te a chtěl mu je dat zpět
"Mám peněz dost." Mrkl jsem na něj a hleděl na něho. Vypadal celkem roztomile.
"Mám pocit, že jsem tě už někdy slyšel, jakože mluvit." Zapřemýšlel jsem se, ale nic mě napadlo.
T:"To je možné..."zamumlal jsem a vytáhl znovu kytaru"chceš tu samou?"
"Ty jich máš víc?" Zamrkal jsem překvapeně.
"Klidně mi zahraj jinou, ale tuhle mi budeš muset zazpívat příště." Mrkl jsem na něj.
Zasmál jsem se a podal mu sešit...
T:"tak si vyber"
"Páni... Tolik písniček." Listoval jsem v nich, ale pak jsem našel jednu.
" Zkus Without you." podal jsem mu zpátky sešit.
T:"Dobře"položil jsem si ji před sebe a začal zpívat...když jsem dozpíval dostal jsem velký potlesk
"Páni!" tleskal jsem s davem. Zničeho mi došlo kdo by to tak mohl být.
"Nemůžu tě vyprovodit domů?" Nabýdl jsem mu.
T:"To je dobrý...zvládnu to sám"usmal jsem se mile na nej"tak jako tak ještě domu nejdu mám hodinu ještě čas"
"A co děláš ve dne, když takhle můžeš po nocich být venku?" Zahleděl jsem se mu do očí.
T:"No...studují dálkově takže můžu se učit když chci...na vejšce to není zas takový problém"
"To zní zajímavě." Přitakal jsem. Ani nevím proč jsem se o něho zajímal, možná z toho důvodu, že mi přšel roztomilý. "Jinak jsem Marcus." Usmál jsem se na něho mile.
T:"Martinus"usmal jsem se a natáhl k němu ruku...
ČTEŠ
Only At Night🌙
FanfictionNěkdy nejsou věci tak jak se zdají „Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme." - Romain Rolland
