Only At Night🌙

45

T:"Dobře"

...

Došli jsme tedy zpět k domu a vlezli oknem dovnitř...

Hned jsem šel za ním a zavřel za sebou okno, ale když jsem se otočil zpět, spatřil jsem před sebou stát Martinusovo mámu

T:"Doprdele"
A:"Martinusi Gunnarsene jak se mi ksakru hodláš tohle vysvětlit?!!Snad jsem řekla že ho už tady nikdy nechci vidět...je pro tebe nebezpečný...hodně nebezpečný...jak si dovoluješ porušovat má pravidla...víš jak je to závazné"

Sklopil jsem pohled...
"Víte... Martinus se může kamarádit s kým chce." Zamumlal jsem a nenápadně ho chytil za ruku.

A:"Ale ty jsi pro něj hrozba...však se na sebe podívej...kolik to je? 24? Však on je proti tobě děcko a vypadáš jak úchyl..."
T:"Mami ale..."
A:"Žádné ale...snad jsem něco řekla...a ty moc dobře víš že pravidla porušovat nemáš a taky že se nemáš bavit se staršími lidmi které neznáš...co kdyby byl třeba feťák!"

Zatnul jsem ruce v pěst.
"Martinus se může bavit s kým chce a já vím o něm tolik věcí, které vy nevíte. Nemáte právo nás rozdělit, protože on pro mě znamená vším. Poučil jsem se, že nesmí na slunce, před tím jsem o tom ani nevěděl." Schoval jsem ho za své záda, abych dokázal, že ho ochráním za každou cenu

A:"Tak jsi si to měl od něj zjistit...není mimino...ví to o sobě a mluvit umí"
T:"Ale já mu to nechtěl říci"zamumlal jsem za Macovo zády a objal ho kolem pasu..."Nechtěl jsem aby se musel starat ještě o moje problémy"

"Pochopte to... Nemůžete nám zakázat se spolu bavit. Mám ho na to až moc rád. Možná je mi dvacet, ale mám rozum. O Martinuse se nemusíte bát."

T:"jo"
A:"Ne...nejsi proste normální...není to v úvahu"
T:"Macu"

Zhluboka jsem dýchal. Nechtěl jsem se Martinuse vzdát...
"Prostě s ním budu i přes váš zákaz." Vyjel jsem na ni stroze.. Martinus by si zasloužil lepší mámu, než je tahle

T:"Macu"otočil jsem si ho k sobě

"Ano?" Zahleděl jsem se mu do těch jeho krásných očí.

Přitáhl jsem si ho za tváře k sobě a políbil ho...chci aby moje mark věděla oč tu běží