T:"Dobrou Macu"zamuml jsem a propadl se do říše snů...
Spalo se mi tak sladce, než jsem ucítil menší bolest na krku. Prudce jsem otevřel oči a Martinuse od sebe odtáhl. Zase se mě pokusil kousnout, asi mu budu muset dávat na noc náhubek.
Pouze jsem ze spánku zamumlal a Marcuse si vší silou přitáhl zpět...Stisk kolem jeho pasu jsem upevnil...teď mi nikam neuteče a já mužů v klidu spát
"Martinusi..." Zašeptal jsem a snažil se od něho odtáhnout. Kde vzal takovou sílu!
Najednou jsem pocítil znovu teplý dech na mém krku.
"Martinusi! Nesmíš kousat!" Zaječel jsem jako malá holka a začal sebou škubat.
Zdál se mi slaďoučký sen...seděl jsem s Marcusem na tom mole kde jsme byli ten první den co jsme se potkali a lízali jsme společně jedno velké lízátko...
Najednou se mi zakousl do krku...
"Ne!" Vypiskl jsem a začal sebou škubat. Zničeho nic, mi ale začala docházet síla.
Ucítil jsem zase tu sladkou chuť...nechutnalo to jako lízatko...počkat kde se v mém snu vzala krev...Marcusova krev...a sakra...rychlostí blesku jsem otevřel oči a odtáhl se od něj...
T:"Marcusi...zlato mluv se mnou...já se omlouvám...nedošlo mi to"klekl jsem si nad něj a poplácal ho po tváři
"Je mi zle..." Dostal jsem ze sebe. Najednou se mi chtělo znovu spát. Tak moc...
T:"Panebože...sakra...jak ti mohu pomoci...byl jsem na tobě přisátý dlouho???"začal jsem panikařit
"Hm..." Zamručel jsem unaveně a zavřel jsem oči. Hned na to jsem znovu usl.
T:"Marcusi"doprdele zkolaboval mi...hodil jsem si ho na záda a donesl do koupelny...vzal jsem ho k vaně a pustil na něj studenou vodu
Začínala mi být hrozná zima, ale pak jde ucítil vodu i na obličeji. Probral jsem se... Byl jsem strašně unavený a slabý. Hleděl jsem na Martinuse, jak si mě prohlíží se starostlivým pohledem.
T:"Ukaž zuby...Otevři pusu...myslíš že je to možné???"Panikařil jsem...co když jsem jo vysál...co když se z něj stane taky tohle monstrum...bože...chudinka moje
"Co blbneš? Nech mě spát." Zachraptěl jsem, ale otevřel jsem pusu, jak si přál.
Rukama jsem ji otevřel ještě víc a prohlížel jeho zuby...vypadali celkem normálně ale co já vím jak vypadali předtím...
T:"bože Macu...co mám s tebou dělat??"
"Nechat mě spát." Zavřel jsem oči.
T:"Macu prosím nedělej mi to...je světlo nemůžu s tebou do nemocnice..."objal jsem ho a začal brečet
"Já chci jen spinkat... " Zamumlal jsem a objetí jsem mu oplatil. Bylo mi zle a byl jsem hodně unavený, než jsem usnul úplně.
Nevěděl jsem co s ním dělat...do nemocnice jsem s ním nemohl protože bylo světlo a já zrovna lékař nejsem...odnesl jsem ho do jeho pokoje a položil ho do postele...zdálo se mi že má horečku tak jsem vzal v kuchyni namočenou utěrku a dal mu jí na čelo...
Probral jsem se k večeru a posadil jsem se. Martinus mě držel za ruku a odpočíval. Škoda, že musím do práce... Povzdechl jsem si a vstal jsem z postele.
Ucítil jsem pohyb vedle sebe tak jsem hned zbistřil...
T:"Kam se chystáš jako?"
"Do práce." Usmál jsem se a a vzal jsem si čisté oblečení do ruky.
"Jdu se vykoupat."
T:"No tak to ne...ty musíš ležet...teď jsi mi tu Prospal 8 hodin v horečkách"
"Nemůžu si vzít volno." Odbyl jsem ho... Přece je mi už líp.
T:"Prosím...kvůli mě"
ČTEŠ
Only At Night🌙
FanfictionNěkdy nejsou věci tak jak se zdají „Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme." - Romain Rolland
