T:"Já tebe taky"Vylezl jsem z něho a šel zatáhnout závěsy.
"Prespíš tu?"T:"No rad bych ale jak bych se přes den dostal domů??"
"uf... Chápu.." Smutně jsem si povzdechl a přišel k němu.
"Tak tě aspoň umyju."Uculil jsem se a vzal si ho do náruče.T:"Marcusi"zasmál jsem se a objal ho kolem krku..."nechceš spat ty u mě???"
"A myslíš, že mě tam vaši pustí?" Líbnul jsem ho do vlasů a vydal se do své koupelny, kde jsem zapnul sprchu a vlezli jsem si pod ní i s Martinusem. Položil jsem ho na zem, zády k sobě a začal jsem ho líbat na krku.
T:"Nemusí vědět že tam jsi"usmal jsem se a užival si polibky adresovány mě
"Takže tam budu na černo." Zasmál jsem a jemně mu skousl kůži.
T:"Asi tak nějak"zamumlal jsem a prohrábl si vlasy které mi padali do oči
"Miluju tě." Zašeptal jsem a a Líbnul mu do jeho vlhkých vlasů.
T:"Miluju te Macu"usmal jsem se a otocil jsem se směrem k Marcusovi a objal ho
Objetí jsem mu opětoval.
"Tini? Jak jsi to myslel s tím, že umřeš. Vždyť se to dá léčit, ne?"T:"Nedá"
"Cože?!" Vyhrkl jsem vyděšeně a odtáhl se.
"To ti někdo není schopný ti pomoc?"T:"Nedá se to léčit...ale to nevadí"usmal jsem se na nej"jsem s tím smířeny"
"Ale já ne... Na tě tu potřebuju..." Zaskučel jsem a přitáhl si ho k sobě do objetí
T:"Neboj se...bude to za dlouho"usmal jsem se"doufám"
"Nebude to nikdy, protože já se postarám, aby jsi na sluníčko nikdy nevyšel." Usmál jsem se.
T:"Dobře"usmal jsem se a objal ho"jsi úžasný"
"Možná tak v tvé hlavě" Zasmál jsem se a Líbnul ho na ty dokonalé rty.
"Půjdeme ven... Zabalím si a vyrazíme k tobě."T:"dobře"usmal jsem se a vylezl ven
Šel jsem za ním a obmotal si ručník kolem pasu. Podal jsem jeden Martinusovi a když si ho obmotal kolem pasu, vzal jsem ho do náruče a odnesl ho k sobě do pokoje
T:"Nohy mám"zasmál jsem se a navlékl na sebe boxerky"půjdeme tedy k nám?"
"Jenom se obleču.." Mrkl jsem na něj a radši se podíval za závěsy, zda je stále tma. Počkal jsem, až se obleče a poté jsem ho chytil za ruku a vydali jsme se ven
ČTEŠ
Only At Night🌙
FanfictionNěkdy nejsou věci tak jak se zdají „Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme." - Romain Rolland