Oblékl jsem si kraťasy a sedl na bike. Ještě jsem mu zamával a rozjel se směrem domů. Zastavil jsem se v jedné autobusové zastávce a začal vytahovat z tašky heroin, lžíci a zapalovač.
...
Je šest ráno a já jako každý den jdu spát...dneska jsem celkem unavenej protože jsem stihl ještě zkouknout několik filmů...hlavu jsem zabořil do polštáře a zavřel oči...přemýšlel jsem nad ním...nádherné blond vlasy...čokoládková očka...vypracované tělo... cool outfity...nádherný úsměv...
Bože můj...proč musím sakra myslet takhle nad klukama...nad ním...proč je tak nadhernej...
chtěl bych se s ním líbat...no ale ještě líbat umět...Vzbudil jsem se celkem pozdě. Byla jedna odpoledne a já přemýšlel nad včerejškem. Musím přiznat, že Martinus je hezký kluk, vypadá mile a je roztomilý, ale vztah jsem nikdy neměl. Je to asi tím, že jsem samotářský typ a taky proto, že beru drogy.
Hned po tom co ho do mě vrazil tak jsem slastně zařval a hlavu zaklonil dozadu...Marcus to do mě prášil hlava nehlava a já slastně vzdychal...přivřel jsem slastně oči a poslouchal Macovi vzdychy...byli pro mě jako rajská hudba....ale bohužel každý sen někdy končí a ze sna vytrhlo klepání na dveře mého pokoje...rychle jsem se posadil a u toho jsem si zmáčkl svůj nemalý problém který se mi utvořili kvůli onu snu...stihl jsem se sotva přikryt a do pokoje vešla Mamka...
A:"Zlatíčko jsi v pořádku?"
T:"Proč bych neměl být?"
A:"slyšela jsem nějaké trhavé zvuky z tvého pokoje"máma si mě prohlédla a nasadila vážný výraz..."Zlato nemáš horečku?Jsi cely zpocený"
T:"Jéžiši mami neboj...nic mi není"zamumla jsem
A:"Nemám přinést tepl-"
T:"Ne ale děkuju"
A:"Dobře...ale kdyby něco tak jsem dole...dobře Zlatíčko?"
T:"Ano mami a teď můžeš jít"máma pouze protočila očima a odešla... já rychle pelášil ke dveřím kde jsem zamkl...svůj nemalý problém jsem vytáhl z kalhot a začal si honit...Vyhrabal jsem se z peřiny a šel se osprchovat. Po sprše jsem si vzal mobil se sluchátky, peněženku, cigarety a ubalenou trávu, kterou jsem následně zastrčil za ucho. Vzal jsem si skate a seběhl schody do kuchyně, kde jsem si vzal jablko.
"Čau mami." Zamumlal jsem s plnou pusou, když máma seděla u stolu a hleděla do obrazovky notebooku, aniž by si všimla, že mám trávu za uchem.
"Ahoj zlatíčko. Na botníku máš kapesné, tak si ho nezapomeň vzít a měj se hezky." Spokojeně jsem zamručel a vypadl se ven i s penězma.
ČTEŠ
Only At Night🌙
FanfictionNěkdy nejsou věci tak jak se zdají „Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme." - Romain Rolland