Přitáhl jsem si ho za tváře k sobě a políbil ho...chci aby moje mark věděla oč tu běží
Za chvíli mi došlo, o co šlo, až nakonec jsem své ruce přemístil na boky a přitáhl si ho blíž k sobě
A:"Martinusi"zakřičela máma a já ji ignoroval"okamžitě přestáň...víš sakra co děláš??"
Užíval jsem si jeho rty, než nás od sebe odtrhla a zahleděla se mj hluboce do očí.
"Vypadni! Udělal jsi mi ze syna gaye!" Naštvaně po mě zasyčela.T:"Mami...on za to nemůže"
"není moje chyba, že Martinus je na stejné pohlaví. Nemůžete mu v ničem bránit. Jestli si říkáte matka, tak umíte skvělé vtipkovat, jelikož pravá máma by mu přála jakýkoliv vztah." Zavrčel jsem na ni. Pila mi dost krve.
T:"Marcusi...klid"
A:"Bože...jak jsi mi ho mohl takhle zničit...už není vůbec on...víš co...tak si oba třeba jdete k tobě ale u mě ty nebudeš""Vyhráváte cenu matky roku!" Vyštěkl jsem na ni.
"Máte rozum?! Teď ven jít nemůžeme!" Ukázal jsem na okno, kdy vycházelo slunce.A:"Tak vypadni ty.On tu zůstane"zakřičela máma
T:"Nikam nepůjde"Já se z té ženské jednou poseru!
"Teď ho vyhazujete z domu, ale najednou ho chcete mít tady?! Je jen na něm, kam chce jít." Podival jsem se mu do očí.T:"S tebou ale teď to nejde"zamumlal jsem tiše"i když"přitáhl jsem si Marcus blíž k sobě a nahl se k jeho uchu...možná kdybych se zase proměnil tak by jsi mě mohl odnést v tašce"zašeptal jsem
"A. Dokážeš to?" Políbil jsem ho na krk. Pohledem jsem začal propalovat jeho mámu
T:"Možná...můžu to zkusit"zamumlal jsem a odtahl se od něj"Jdi pryč"řekl jsem směrem k mámě
Jeho máma se nasupeně na mě podívala a opravdu odešla. Byl jsem rád, že si Martinus vybral mě. Vše mu opatřím. Nikdy ho nevydávím sluníčku a budu se o něj starat.
T:"Předtím jsem se proměnil když jsem padal...tak to zkusíme z postele??"
"Dobře." Usmál jsem se a koukal, jak skočil, ale už to nebyl Martinus, ale zase ten roztomilý netopýr.
"Ty jsi tak roztomilý."Musel jsem se zasmát pro sebe...Koukal jsem na něj a čekal až mu dojde ta taška
Popadl jsem svou tašku a otevřel ji.
"Neudusíš se?" Zasmál jsem se, ale hned mi došlo, že mu stejnak nerozumím.To jsem nevěděl ale chtěl jsem jít s ním a jinak to nešlo...proto jsem vlétl dovnitř....
ČTEŠ
Only At Night🌙
FanfictionNěkdy nejsou věci tak jak se zdají „Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme." - Romain Rolland