Only At Night🌙

24

Slyšel jsem Marcuse
T:"Marcusi?"otočil jsem se směrem do ulice a v tu chvíli mi podklouzla noha z okapu

Sakra... Začal padat dolů. Rychle jsem tam přiběhl a chytil ho do náruče, ale s ním se mi podlomily nohy, takže jsme oba skončili na zemi.
"Jsi v pořádku?" Vystrašeně jsem si ho prohlížel.

T:"Jo"zasmál jsem se a zvedl se z něj"strašně rád tě vidím"

Bože... Ten jeho smích.
"Já tebe taky." Rozzářil jsem se jako sluníčko a zádíval se na jeho mikinu.
"Není ta mikina náhodou moje?" Zasmál jsem se.

T:"Teď už je moje...cely měsíc je už moje"usmál jsem se a objal ho

Bože.... Objetí jsem mu opětoval. Jsem z něho celkem v háji.
"Je ti už líp? Co noha, nemoc? Všechno je v pořádku?" Odtáhl jsem se, abych se na něho mohl podívat.

T:"No asi ano...mělo by být...měl jsem štěstí"usmál jsem se na něj "není to tak hrozné"vytáhl jsem si nohavice a ukázal Marcusovi několik menších jizev co mi po těch puchýřích zůstalo

"Omlouvám se... Moc se omlouvám." Do očí se mi nahrnuly slzy a přejel bříšky prstů po jizvach.

T:"Nech to být...nic to není...každopádně pojď od tuď...máma neví že jsem šel ven a nechci aby mě tu viděla"

"Já myslel, že se chceš zabít." Snažil jsem se rozmrkat slzy a chytil ho za ruku. Odtáhl jsem ho z ulice.
"Rád jsem tě viděl Martinusi, ale nechci ti působit potíže jako vždycky. Každopádně ti Děkuju za všechno a omlouvám se, co jsem provedl." Pousmál jsem se a sklopil zrak.

T:"Marcusi prosímtě...Nemel blbosti"Chytl jsem ho za ruku a přitáhl blíž k sobě

"Říkám pravdu... Kdybych si tě na tom vlakáči nevšiml... Nemusel by jsi prožívat takovou bolest." Po tváři se mi skutálely slzy.

T:"Marcusi"Chytl jsem ho za ruce a koukl mu do očí..."chybovat je lidské"

"Jenže já udělám chybu na každém rohu... Přišel jsem o tebe, v práci mi hrozí vyhazov, protože jsou zákazníci na mě nevrlý." Nemohl jsem mu hledět do očí, protože bych ho potom políbil... Určitě ano...

T:"Nemel hovadiny prosím"stoupl jsem si na špičky a svoje rty přiložil na ty jeho...

Ty jeho rty... Nemohl jsem odolat. Za boky jsem si ho přitáhl blíž k sobě a Pohl svými rty proti těm jeho.

Svoje ruce jsem přesunul do jeho vlasů a začal za ně jemně tahat

"Tini..." Vydechl jsem do polibku a rukama jsem sjel na jeho zadek, který jsem následně zmáčkl. Chtěl jsem ho.

Slastně jsem vzdychl
T:"Copak je"

"Martinusi... Já tě potřebuju... Chci tě." Odtáhl jsem se a zavrněl.

T:"Chci tě tak-"
E:"Hej vy dva teploušci...pořad jste na ulici"ozval se za námi mě dost povědomí hlas...sakra...Táta...ještě že mám tu kapuci

"Pojď jdeme..." Chytil jsem ho za ruku. Nepotřeboval jsem nic řešit. Zatáhl jsem ho za ruku a vedl ho k sobě domů.
"Ty jsi toho člověka znal?"

T:"No...ne"zamumlal jsem a šel za ním