T:"To je mega...teda fajn"rychle jsem se opravil a vydal se za nimMusel jsem se zasmát... Je hrozně roztomilý..
Netrvalo to dlouho a byly jsme u mě doma.
"Počkej tady... Vezmu něco k pití a klíčky od auta." Pousmál jsem se, ale hned, jak jsem zjistil, že je doma táta, tak mě úsměv přešel.Jak řekl tak jsem udělal...čekal jsem tedy venku a doufal že se vrátí
Vešel jsem potichu dovnitř a popadl klíčky. Pomalu jsem se proplížil do kuchyně, kde jsem popadl Coca colu a nějakej tvrdší alkohol.
"Kampak?" Strnutě jsem zůstal stát a podíval se na tátu.
"Um ven?" Uculil jsem se, ale jeho pohled byl nepříjemně mrazivý.
" S kým? Zase si hodláš dělat problémy?" Vyjel na mě.
"Neboj se... Řekl jsem, že jsem už s tím skončil a taky jdu pěšky, ne autem." Zalhal jsem věrohodně l, až nakonec povolil. Poprvé v životě, páni...
"Hlavně mi slib, že tě nebudu muset vyzvedávat na policejní stanici, ani v nemocnici."
"Slibuju." Odfrkl jsem a odešel z domu.T:"Tak jdeme?"usmál jsem se po tom co vyšel ven
"Jasan, ale rychle." Odemkl jsem auto a nasedl do něj. Pití jsem prohodil na zadní sedačky.
Vlezl jsem za ním a přikurtoval se...taky chci takový mega auto
Nastartoval jsem a vyjel jsem v klidu. Nepotřeboval jsem opravdu mít problém s policií. Jel jsem podle předpisů a chvílemi jsem pozoroval Martinuse. Byl roztomilý, milý, okouzlující, prostě dokonalý, ale něco mi říkalo, že bych se měl od něho držet dále, ale já chtěl být s ním, aspoň jako kamarád. A vlastně, proč by mělo být víc, když jsem kurevník.
Koukal na mě...cítil jsem to...copak je ten účes špatnej?bože já nechci ty hořící tváře
Zase se červenal... Aw... Vždyť ani nevím, jestli je taky gay jako já. Smutně jsem si povzdechl a koukal na cestu.
Já ani nechápu, co se mnou tenhle kluk dělá. Líbí se mi, to ano, ale... Je u mě nezvyk s nikým takhle randit, pokud by se to dalo říci.
"Takže... Co děláš odpoledne, když jsi mi vlastně řekl, že nemáš čas, ale hrál si na kytaru?"T:"Emm no...měl jsem pauzu...hodně se učím...když chceš udělat vysokou tak to jinak ani nejde"
"woow... Tak tu musíš být hrozný šprt." Zasmál jsem se a rozuchal mu vlasy.
T:"Nejsem šprt...jen je to vlastně jediná věc do můžu dělat"zamumlal a zavřel oči
"A co takhle bavit se? Můžeme dělat toho spoustu společného." Uculil jsem se. Možná m, že už přeháním, ale nic mi v tom nebrání. Zastavil jsem u vysoké skály a vypl motor.
T:"Někdy by to šlo"usmal jsem se na něj a vystoupil"nádhera"
"Počkej až to uvidíš nahoře." Taky jsem vystoupil a probral věci. Zamkl jsem auto a vydal se po pěšině nahoru.
Šel jsem rychle za ním a snažil se koukat na cestu a ne na jeho užasnej zadek...ale neslo mi to
Vyšli jsme na horu a já konečně spatřil krásný výhled na Trofros. Nebyl jsem tu až asi rok... Ale zůstalo to tu stále krásné.
"Tak co? Líbí?" Usmál jsem se.T:"To je úžasné..."zůstal jsem stát a koukal na tu nádheru...ta holka která s nim je musí být šťastná
"Nesedneme si? Můžeme si společně popovídat." Uculil jsem se. I když bylo jasné, že si budeme povídat.
T:"No jasně"usmál jsem se a sedl si na už rozloženou deku
ČTEŠ
Only At Night🌙
FanfictionNěkdy nejsou věci tak jak se zdají „Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme." - Romain Rolland