16

749 69 12
                                        


T:"Proč sakra?Nemůžes být fetka"

"Už se stalo..." Zavřel jsem oči a snažil se uklidnit

T:"Marcusi...kdy jsi s tím začal a proč ??"

"Asi před pěti měsíci. Sám nevím proč. Přišel jsem na to s kamarádem a občas jsme to zkusily, ale potom jsem se na tom stal závislý."

T:"Bože...ty jsi tak debilni"

Otevřel jsem oči a zahleděl se na jeho tvář. Nikdy bych nepomyslel, že budu chtít pomoct, ale chtěl jsem se změnit.
"Martinusi... Pomůžeš mi odvyknout od toho svinstva? Prosím..."

T:"Zkusím to ale nevím jak...co takhle nějaká léčba?"

"Nechci skončit v ústavě... Potřeboval bych jenom, až dostanu znovu ten třes a chuť, aby si mě někam zavřel. Bylo by mi jedno kam..."

T:"Ale to je týrání nebo jak bych to řekl"nemůžu ho přeci zavírat

"A jak bych si jinak mohl pomoct? Vím, že když nic nevymyslím, tak to bude horší." Možná ho tím příliš optěžuju. Přece... Není normální, abych přišel za člověkem, se kterým se znám jenom chvíli a prosil ho, aby mi pomohl.

T:"Já ti chci pomoc a to moc ale nechci být pak ten špatnej"

"To ty nikdy nebudeš..." Dlaň jsem mu položil na líčko. Tahal jsem ho do svých problémů, aniž bych chtěl. Jsem hrozný člověk..

T:"Tak dobře pomůžu ti ale budeš muset být přes dny u mě"zamumlal jsem tiše

"Děkuji... Děkuji ti moc..." Zašeptal jsem. Chtěl jsem ho objat, ale bál jsem se. Nevypadal moc nadšeně... Ani se mu nedivím. Rozhodně mu vše splatím.

T:"Tak...zajdeš si pro věci nebo jak??"

"Jo... Ale.. Co tvoji rodiče, nebude jim to vadit?" Pousmál jsem se.

T:"Domluvím to"usmál jsem se na něj mile

Usmál se na mě... Ten krásný úsměv budu mít snad v hlavě navždy.
"Ještě jednou děkuji." Odešel jsem z domu a nasedl do auta. Z kapsy jsem vytáhl poslední pilulku Extáze a strčil jsem si ji do úst. Bude lepší, když to vyhodím... Aspoň mě to tolik lákat nebude. Nastartoval jsem auta a jel domů.

Zavřel jsem dveře za Macem a otočil se směrem ke kuchyni kde stála máma
A:"Co to jako mělo být"
T:"Emm co?"
A:"Ten kluk je mu snad dvacet ne?"
T:"No je no"
A:"Co když je to nejakej úchyl"
T:"Mami je to kamarád...každopádně teď tu u mě chvíli bude tak aby jsi to věděla"
A:"Tak to v žádném případě"
T:"Bože nadávaš mi at si hledám kamoše a když je mám tak je posílaš do prdele"zařval jsem na ni a odešel nasrane do pokoje

Only At Night🌙Kde žijí příběhy. Začni objevovat