Only At Night🌙

43

T:"Ne..zabili jsem dva lidi...taky bych si zasloužil smrt"otočil jsem se směrem zády k propasti a proste se zaklonil dozadu

"Martinusi!" Vzlykl jsem.
"Ale já tě Miluju a nezvládnu to tady bez tebe... I když si je zabil, ochránil si mě. Prosím... Popovídame si o tom." Mluvil jsem spíše pro sebe, ale bylo mi jasné, že mě slyší

Když tohle všechno řekl tak už bylo pozdě...to už jsem se řítil směrem k zemi

"Martinusi..." Viděl jsem ho jak padá dolů.. Chtěl jsem se k němu rozběhnout, ale nemohl jsem se hnout. Sesunul jsem se k zemi a rozbrečel jsem se.

Cítil jsem jak mi vlaje vítr ve vlasech...cítil jsem se tak volně a lehce...během toho letu ze mě opadali starosti a já změnil názor...nechci umřít

Bez mocně jsem seděl na zemi a koukal do lesní trávy. Zachoval jsem se jako blbec... Já ho Miluju a nechal jsem ho zabít. Místo toho, abych mu věřil, jsem se ho bál. To on mi zachránil život, nechtěl mě zabít.
Zvedl jsem hlavu a spatřil před sebou malého netopýra. Vyjikl jsem a dopadl jsem na zadek.

Pevně jsem semkl víčka k sobě a čekal na tvrdý dopad...ale nic se nedělo...otevřel jsem oči a uviděl že jsem metr nad zemí...chtěl jsem se podívat na svoje ruce ale zjistil jsem že je nemám...pootočil jsem hlavu a všiml si křídel...počkat...já jsem netopýr,??že bych doopravdy byl upír?Když jsem přišel jak vlastně létá tak jsem se pomalým tempem vydal zpět nahoru...uviděl jsem Marcuse který seděl a plakal...sakra co jsem to udělal...musím jít za nim

"kša, kša." Snažil jsem se ho odehnat. Rychle jsem to vzdal, jelikož jsem se znovu rozbrečel. Přišel jsem o Tiniho a nikdo ani nic mi ho nevrátí.

Snažil jsem se mu něco říct ale on mě očividně neslyšel...posílal mě pryč...nevěděl že jsem to já...já tomu taky moc nevěřil...a hlavně jsem nevěděl jak ze sebe zase udělat člověka a proto jsem si sedl na zem naproti němu a koukal na něj...bylo mi ho strašně líto jak plakal ale já nevěděl jak mu mám pomoci

"Nekoukej mě takhle." Fňukl jsem a prohlídl jsem ho.. Počkat... Neslyšel jsem žádnou ránu dopadu do vody, což znamená, že Tinus může žít... Rychle jsem se postavil na nohy a rozběhl se k vodě.
"Martinusi?! Martinusi?!"

Letěl jsem okamžitě za ním a pořad se mu cpal před ksicht ale on mě stále ignoroval...to jsem se už naštval,Chytl ho za tričko a začal za něj tahat

Co ten netopýr blbnul. Koukal na mě jako by se mi snažil něco říct.
"víš... Bylo by lepší kdyby jsi našel někoho jiného na otravovani... Přišel jsem o..." Musel jsem si z kousnout spodní ret, aby se mi z úst nevydal vzlyk. Došel jsem k věci, kde se bavím se zvířatama... Super

Vůbec mě nenapadalo jak mu to vysvětlit...bože chci to být zase já

"Martinusi!" Zakřičel jsem znovu, ale zlomil se mi hlas a já se znovu rozbrečel. Je mrtvý, určitě ano... A to hlavně kvůli mě.

Totálně mě ignoroval...hodně jsem se nádechl a zakřičel...takový pronikavý zvuk jsem nikdy neslyšel