Seděl jsem v jedné uliček v Troforsu, kde byl výhled na nádraží. Čekal jsem jenom, až tam dorazí, ale mezitím jsem si stáhl ruku páskem a stříkačku s heroinem jsem si zapíchl do paže.
Právě jsem odcházel od kadeřníka...je dost složité najít kadeřníka který pracuje i v noci...ale moje rodiče se s kadeřníkem tady s Trofors znají takže s tím nemám nějak problém...vzal jsem si svou kytaru a vydal se na nádraží...teda doufám že si pamatuju dobře že se máme sejít tam
Chvíli jsem seděl a kouřil cigaretu. Začínám si všímat, že jsem hodně závislí na drogách. Moc často se mi nestávalo, že jsem měl absťák, ale teď je to horší a horší.
Všiml jsem si, že došel na místo a nemohl jsem si všimnout, že je ostříhaný. Slušelo mu to a vypadal celkem dospěle. Usmál jsem se pro sebe a šel směrem k němuUž z dálky jsem ho poznal ale nechtěl jsem to nechat znát tak jsem se k němu otočil zády a dělal že ho hledám na druhé straně
Přišel jsem k němu, asi si mě ani nevšiml, tak jsem mu položil ruce na oči a nahl se blíže k jeho uchu.
"Hádej kdo jsem." Zašeptal jsem a Usmál jsem se.T:"Marcus?"zasmál jsem se a otočil se směrem k němu...chtěl jsem ho objat ale pak jsem si to rozmyslel
"A já myslel, že budeš ještě chvíli hádat." Usmál jsem se a objal ho na přivítanou.
T:"Čekal jsem tě"usmál jsem se a taky ho objal
"Ale určitě ne dýl, než já." Uculil jsem se.
"Kam dneska vyrazíme, nebo máš něco jiného v plánu?" Podíval jsem se mu do očí.T:"No upřime ne...nic mě nenapadá"zamumla se a vyhl se jeho pohledu...musel jsem zrudnout jak rajče
"No.. Já bych možná věděl kam jít.. Ale museli bychom ke mě pro auto." Pousmál jsem se a myslel, že roztaji nad tím, jak je červený.
T:"No tak dobře...a kde bydlíš ??"
"Kousek... Jezdím okolo tvého domu. Zjistil jsem, že jsme asi o uličku od sebe." Usmál jsem se a pomalu se vydal jistým směrem.
T:"To je mega...teda fajn"rychle jsem se opravil a vydal se za nim

ČTEŠ
Only At Night🌙
FanfictionNěkdy nejsou věci tak jak se zdají „Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme." - Romain Rolland