...
Probudil jsem se kolem deváté večer...Marcus byl už několik hodin v práci..pouze jsem se protáhl a vydal se do koupelny...dal jsem si svou kasickou raní sprchu a pak si šel čistit zuby...nechapu co se to s těma zubama děje...fakt mě teď nějak často hodně bolí...otevřel jsem pusu dokořán a začal zkoumat co se s těmi zuby děje...očividně mi začali růst osmičky
Byl jsem šťastný, že se to s Martinusem podařilo. S radostí jsem dělal kávu, až jsem zaslechl hlasitý smích své kolegyně.
"Bože Macu! Ty jsi číslo." Smála se a šla otočit cedulkou na zavřeno. Poslední zákazník odešel a já k ní přiskočil.
"Chápeš to! My dva jsme spolu!" Vypiskl jsem s nadšením a ona nechápavě kroutila hlavou.
"My dva?"
"Ne.. Já a Martinus." Pokroutil jsem očima a ona mi skočila kolem krku.
"Takže se to podařilo!" Zasmála se a já ji objal.
"Hele, ale já musím jít... Bude na mě čekat." Usmál jsem se. Zamával jsem ji a nasedl jsem do auta, které jsem si stihl vyzvednout i s oblečením doma.
--
Potichu jsem prolezl dveřmi, aby si mě nevšimli jeho rodiče a dostal se do jeho pokoje, kde jsem zahodil věci na jeho postel.
" Tini? " V koupelně se svítilo, tak jsem tam bez optání vešel.Skoumal jsem svoji pusu a přišel na to že žádné osmičky tam nelezou...měl bych s tím jít dnes k zubaři
Objal jsem ho kolem pasu, u když jsem se málem začal smát, když jsme si všiml v odrazu zrcadlu, jak si prohlíží zuby.
"Bolí tě nějakej, nebo co tam skoumáš?" Zasmál jsem se.Rychlosti blesku jsem se otočil
T:"Ty vole já se lekl ty se plížíš jak...já vlastně nevím co se potichu plíži"Začal jsem se smát a zabořil mu hlavu do ramene.
"To ses tak moc lekl?"T:"Dost..."zasmál jsem se a objal ho zacítil jsem tu známou vůni krve"Ty jsi se někde škrabl či co?"
"Já?" Optal jsem se přihloupě a vzal jsem jeho bradu mezi ukazováček a palec a přisál jsem se mu na rty, ale zarazila mě chuť krve na rtech.
"Tini.. Ty ses kousl do rtu?" Podíval jsem se se na něj a z úst mu vytekla kapka krve.
Panebože...
![](https://img.wattpad.com/cover/189612977-288-k549044.jpg)
ČTEŠ
Only At Night🌙
FanfictionNěkdy nejsou věci tak jak se zdají „Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme." - Romain Rolland