Only At Night🌙

44

Totálně mě ignoroval...hodně jsem se nádechl a zakřičel...takový pronikavý zvuk jsem nikdy neslyšel

Zaslechl jsem hrozný zvuk. Chytil jsem se za uši a myslel jsem, že mi praskne hlava.
"dost... Prosím." když ten zvuk ustál podíval jsem se na to malé stvoření, které zběsile kmitalo křídly.
"Co furt po mě chceš?"

Nevěděl jsem jak mu to říct...přilétá jsem blíže k jeho tváři a zahleděl se mu do oči

Ty oči... Mám už fakt halucinace, nebo ten netopýr má čokoládové oči jako Martinus...
"Kdyby jsi byl aspoň Martinus." Nahl jsem k němu ruku a pohladil ho po hlavě. Neulitl...
"Ty jsi divný netopýr...." Zašeptal jsem a podíval se na skálu. Chci jít za ním.. Vydal jsem se nahoru

Kam to sakra jde?Marcusi!!!Ne Ne Ne!!!At tě to ani nenapadne

Znovu se mi postavil ten netopýr do cesty, ale zakousl se mi do ruky. Zasyčel jsem bolestí, ale zničeho nic..... Tam byl Martinus. Otevřel jsem pusu, až jsem se z toho posadil na zem.

T:"No konečně"zamumlal jsem tiše"to jsi jako fakt chtěl skočit debile"zakřičel jsem na něj

"T-ty...." Do očí se mi nahrnuly slzy. Rychle jsem si ho přitáhl do objetí.
"Žiješ, žiješ." Vzlykl jsem mu do ramene

T:"Taky se divím...asi začínám věřit pohádkám"uchechtl jsem se a obětí mu opětoval

"Mohl jsi umřít! Kvůli mě!" Vyjel jsem na něho, ale hned toho zase litoval.
"Omlouvám se, že jsem se tě bál... Já... Byl jsem vyděšený, ale neměl jsem tě od sebe dohánět... Promiň." Zašeptal jsem a sklopil jsem pohled

T:"To nech být...asi bych se sám sebe taky bál...bych si nasral do kalhot"

"Promiň..." Zašeptal jsem a políbil ho na čelo.
"Ale toho kousání už se vyvaruj."Podival jsem se na svou ruku.

T:"Já se snažím...vážně"

Pousmál jsem se.
"Nechme to být, hlavní je, že jsi ty v pořádku, ale půjdeme radši domů, než začne svítat."

T:"To jo"zamumlal jsem a odtahl se od nej"nechapu co se se mnou děje"

"Podle mého jsi upír a žádné XP nemáš." Pomaličku jsem se postavil, jelikož mě stále bolel zadek.

T:"Však je to nesmysl...upíři jsou z pohádek a filmů"

"Mam pocit, že si mě dvakrát kousl, možná třikrát, sál si ze mě krev a byl z tebe netopýr. Stále si myslíš, že je to nesmysl?" pomohl jsem mu na nohy.

T:"Ne ale i tak..."zamumlal jsem

Pohladil jsem ho po líčku a políbil jsem ho krátce na rty. Ucítil jsem jemnou chuť krve.
"Ať si jakýkoliv, stále tě Miluju."

T:"Vážně??"koukl jsem se na něj s nadějí v očích

"Ano." Usmál jsem se a přisál se mu na rty. Miluju jeho rty, jeho dokonalé oči, jeho hlas, prostě ho Miluju celého

T:"Ale jak to budeme dělat tedka...s tím mím chováním"

"eh... Vyřešíme to doma... Jsou čtyři ráno a za chvíli bude svítat."

T:"Dobře"