dozpíval jsem posledních par slov a koukl na Maca...seděl se zavřenyma očima a houpal se do rytmu který už skončil...Musel jsem se zasmát
Pomalu jsem otevřel oči a začal vnímat okolí. On se mi směje?
"Moc se nesměj, prcku." Našpulil jsem uraženě rty postavil jsem se na nohy.T:"Ale copak...jsi naštvaný ?"musel jsem se mu znova zasmát
"Nesměj se mi..." Pronesl jsem uraženě.
"Večer se uvidíme." Zamával jsem do okna a odjel.T:"Pa"hodil jsem sebou na onen gauč na kterém jsem seděl a začal se smát...bože jak on je sladkej
Přijel jsem vlakem do města kousek od Trofors, kde už na mě čekal Kevin. Menší zrzek, co si rád užije stejně jako já. Pouze jsme se pozdravili a šli jsme k němu domu, který nebyl zas tak daleko od toho mého. Hned, jak se zavřeli dveře od jeho pokoje, jsem se mu přistál na rty a tričko mu přetáhl přes hlavu, zatímco mi rukou zajel do kalhot.
"Bože Marcusi... Závidím člověku, kterého budeš milovat." Vypadlo mu zničeho nic z úst, ale já to ignoroval.Probudil jsem se v sedm večer...tak akorát čas na snídani...vyhrabal jsem se z postele a vydal se do kuchyně...
A:"Ahoj Zlatíčko jak jsi se vyspal ?"
T:"Dobře...mohl bych jít dneska ven?"
A:"No asi jo ale musíš být opatrný"
T:"Neboj se...budu opatrnej"usmál jsem se a vzal si jednu palačinku z jejího talíře"děkuju"zasmál jsem se a utekl do koupelny...potom co jsem dojedl...jsem se vysvlékl a vlezl do sprchy"Přemýšlel jsi někdy nad tím mít partnera?" Podíval se na mě zrzek a potáhl si z cigarety.
"Neměl bých na to čas." Odbyl jsem ho a potáhl si z tyčinky, kde se nacházela tráva a následně mu ji podal.
,"To je škoda." Povzdechl si a přijal ode mě tyčku, ze které si také potáhl "Budu muset jít. Tak se zatím měj." Pousmál jsem se a začal se oblékatVylezl jsem ze sprchy a začal si sušit vlasy...měl bych si zajít dneska k holiči...
Seděl jsem v jedné uliček v Troforsu, kde byl výhled na nádraží. Čekal jsem jenom, až tam dorazí, ale mezitím jsem si stáhl ruku páskem a stříkačku s heroinem jsem si zapíchl do paže.
ČTEŠ
Only At Night🌙
FanfictionNěkdy nejsou věci tak jak se zdají „Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme." - Romain Rolland