"Dobrou a Miluju tě." Zašeptal jsem spíše pro sebe a políbil jsem ho na tvář. Hned na to jsem zavřel oči
...
Probudila mě obří rána...okamžitě jsem se posadil a uviděl rozespalého Maca jak se válí po zemi...musel jsem se mu zasmát
"Nesměj se mi..." Zamumlal jsem a mnul si oči.
"Nemohu za to, že máš tak malou postel."T:"Není mala...jen se moc roztahuješ"usmál jsem se na něj"jinak dobré ráno"
"Já bych řekl, že je malá... A ráno? Je zase noc." Protáhl jsem se, ale stále ležel na zemi.
T:"Nevadí"zasmál jsem se a postavil se na nohy..."chceš si dat snídani ??"
"Večeři..." Opravil jsem ho a vstal. Tak tady můžu vydržet klidně celý život
T:"Pro mě je to snídaně"usmál jsem se a vydal se ke dveřím"jdeš??"
Sakra... Ten jeho zadek...
"Jo..." Vydechl jsem a vydal jsem se za ním. Kdybych mohl, tak ho klidně ohnu přes to zábradlí.Došel jsem do kuchyně s Marcusem v závěsu...mamka stejně dojde až za hodinu takže je to jedno...vzal jsem z ledničky šest vajec a olej...vyndal jsem si pánvičku a začal jsem dělat míchaná vajíčka do kterých jsem přidal svou specialitu...avokádo
Nemohl jsem odolat a přišel k němu. Ruce jsem mu obmotal kolem pasu a zahleděl jsem se mu na krk. Měl tam ode mě nehezkou modřinu. Jemně jsem po ni přejel prsty a políbil jsem ho na místo, kde se nacházela.
T:"Copak je?"
"Budeš si ten cucflek muset zamaskovat." Opřel jsem si bradu o jeho rameno.
T:"A jak asi?"usmal jsem se
"Tak s tím ti asi nepomůžu.." Zasmál jsem se.
"Nepůjdeme potom ven? Mohl bych tě třeba naučit jezdit na skatu." Usmál jsem se spíše pro sebe.T:"No můžeme"usmál jsem se na něj"Ale rozbiju si hubu...určitě"
"Budu tě držet." Přitáhl jsem si ho za boky blíž. Potřeboval jsem cítit ty jeho úžasné rty na těch svých.
"Otoč se ke mě, prosím." Zašeptal jsem mu do ucha a jemně zkousl jeho ušní lalůček.T:" A pročpak bych to dělal???"zasmál jsem se a otřel se zadkem o jeho rozkrok
Slastně jsem Vzdychl a otočil jsem si ho sám. Usmál jsem se a něžně ho políbil na ty jeho úžasné rty.
T:"Spálí se mi to"zasmál jsem se a odtahl se
"Ale notak..." Usmál jsem se a znovu ho objal kolem pasu.
*
Když jsme dojedli, šli jsme se obléct a já popadl skate.
"Jdeme prcku?"Koukl jsem se z okna a viděl zapadajíci slunce..
T:"Nepočkáme ještě chvilku??""Dobře... Stydíš se snad, že tě někdo uvidí." Zasmál jsem se a přišel k němu. Přehodil jsem si ho přes rameno a pomalými kroky se vydal ke dveřím.
T:"Ne Marcusi okamžitě mě pusť "zakřičel jsem jak mala holka a začal ho bouchat do zad
"Nemáš se čeho bát." otevřel jsem dveře a konečně jsem spatřil sluníčko.
T:"Neeee"zařval jsem a začal ho mlátit do zad"Doprdele Marcusi pusť mě"začal jsem brečet protože jsem cítil jak mě slunce začalo pálit do nohou
Postavil jsem ho na zem, ale on se sesunul k zemi. Zavřel jsem za sebou dveře a Přisedl jsem k němu. Objal jsem ho a přitiskl si ho více k sobě.
"Co se děje? Neplač... Prosím.."Strašne jsem brečel...pálilo to jako čert a já nic jiného nevnímal

ČTEŠ
Only At Night🌙
FanfictionNěkdy nejsou věci tak jak se zdají „Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme." - Romain Rolland