Avengers- Leben für leben 2

9.Kapitola Výlet

"Asi ano" řekl.
Pohled Starka
Ona si nepamatuje že jí miluju.  Zapomělo to. Ale já udělám všechno pro to aby si zase vzpoměla. Vešel Steve. "Tony můžeš na chvíly" řekl. Kývl jsem. Šel jsem na chodbu. "Tony měl jsi mě nechat domluvit, Amelie asi trpý Amnézií" řekl. "Nebo je to následek za to že jí vrátily spět mazi živý" řekl jsem. "Nevím ale už jsem zavolal Samantě a všechno jí řek a poprosil aby přijala" řekl. "A co ona na to" řekl jsem. "Za 5 dní přijede, prý něco má"řekl. "A co když to už takhle zůstane a ona si na nás nevzpomene" řekl jsem. "Neboj se, vzpomene si" řekl. Dal mi tašku. "Dej jí to a běžte někam ven" řekl a odešel. Šel jsem zpět za ní. Došel jsem kní. "Chcy se omluvit za ten polibek" řekl jsem. "V pořádku" řekla a usmála se. "Tady jsem ti něco donesl" řekl jsem. Vstala. Vyndala červené šaty a lodičky. "Děkuju" řekla  a usmála se. Šla se převlíct. Jsou tam lístky do divadla a pak jěště rezervace v restauraci. Po patnácti minutách přišla. Upravená. Hezky nalíčená. "Zajdu se převlíct" řekl jsem. "Dobře" řekla. Šel jsem se převlíct. Kruci nejde mi uvázat kravata. "Počkej já ti pomůžu" ozval se zamnou hlas Amelie. Kývl jsem. Uvázala mi kravatu. "Jdeme" řekla. "Ano" řekl jsem. Šly jsem do divadla.....
       **************************
"Tak co si myslíš o divadle" zeptal jsem se jí. "Bylo to úžasné" řekla. "A cos chtěla podniknout teď" řekl jsem. "Něco bláznivého" řekla. "A co přesně" řekl jsem. "Víš že ani nevim" řekla. Chytil jsem jí za ruku. "Tak pojď" řekl jsem. Běžely jsme k silnici.  Nasedly jsme do auta. "Jarve ať připraví triskáč" řekl jsem. "Ano pane a kam" řekl. "Tokio" řekl jsem. Amelie se usmála. Rozjel jsem se na letiště. Jel jsem rychle. "Víš o tom že nemám pas" řekla. "Já taky ne" řekl jsem. "Ale to nevadí" řekl jsem. Zastavil jsem před letadlem. Vystoupily jsme a šly dovnitř. Než jsme vzlétly tak jsem napsal Stevovi. Že na pár dnů odletíme........