Avengers- Leben für leben 2

10.Kapitola Bolest

O 4 dny později
Pohled Starka
Vzal jsem jí všude kde jsme předtím byly. Smály jsme se. Hodně jsme se zpřátelily. Chyběla mi. Teď se vracíme domu. Zrovna přistáváme. "Amelie moc jsem si to užil" řekl jsem. "Já taky" řekla. Chytil jsem jí za ruku. "Tony je mi líto že si tě nepamatuju ale vzpomínky jsou bohužel pryč" řekla. "Co chceš říct" zeptal jsem se. "Proč si mě tam vzal" řekla. "Aby sis vzpoměla" řekl jsem. "Ale nestalo se tak" řekla. "Je mi to líto" řekl jsem. Přistály jsem. Vstala. "Kam jdeš" zeptal jsem se jí. "Promiň ale chcy začít od znovu bez toho všeho kápeš to" zeptala se. Vstal jsem a šel kní. "Ale ty patříš ke mě a ke Capitánovi, neodcházej" řekl jsem. "Ale jak mám svámi být když vás neznam" řekla. "Prosím jenom něco zkusíme co by ti mohlo pomoct" řekl jsem. "A co když to nepomůže" řekla. Chytil jsen jí za ruku. A vtáhnul do obětí. "Prosím já jsem tě teď našel nemůžu o tebe znovu přijít" řekl jsem. Cítím že mám v očich slzy. Odtáhla se. "Odpuste mi to" řekla a šla pryč. Ven z letadla. Běžel jsem za ní. Jde rychle pryč. Ale já jsem jí doběhl. Chytil jsem jí za ruku. "Amelie nemůžeš takhle odejít, prosím. Nechcy a nemůžu tě ztratit" řekl jsem. "Nejde to, já si tě nepamatuju akorát by ses zbytečně trápil" řekla. "Ne to tak není, jen je možnost že ti někdo tu paměť vrátí" řekl jsem. "A co když to nevyjde" řekla. "Vyjde to, věř mi" řekl jsem. "Dobře půjdu stebou ale pokud to nevyjde tak mi musíš slíbyt že mě necháš žít" řekla. "Ale..." řekl jsem než mi skočila do řeči. "Slyb mi to Tony" řekla. "Slibuju" řekl jsem. Šly jsme do auta. A jely k základně......
*****************************
Pohled Amelie
Konečně jsme dorazily na tu jejich základnu. Cesta byla únavná. Celou cestu ani jeden z nás nepromluvil. Bylo to děsné. Šly jsme dovnitř. "Pojď za mnou" řekl. Kývla jsem. Šla jsem za ním. Nevím co se teď stane. A bojím se toho. Vešly jsme do nějaké místnosti. Jsou tam všichni Avengers a jedna holka. Šla knám. "Ahoj Amelie vím že si mě nepamatuješ. Já jsem Samantha Chelsey Argent" řekla. "To ty mi můžeš vrátit vzpomínky" zeptala jsem se jí. "Nevím jestly to ale vyjde a možná tě to bude trošku bolet" řekla. Podívala jsem se okolo se. Capitán na mě kouká smutným pohledem. Podívala jsem se jí do očí. "Já jdu do toho" řekla jsem. "Dobře tak se posať" řekla. Sedla jsem. Ruce si namazala nějakýma bylinkami. Začala něčo říkát. Tělem mi projela nevěřitelná bolest. Pak další. Cítila jsem jak mi z nosu teče krev. "Samantho přestaň" ozval se něčí hlas. "Nemůžu když teď přestanu tak jí můžu poškodim mozek" řekla. Někdo mě chytil za ruku. Kouzlo dořekla. "Hotovo" řekla. "Amelie" řekl někdo. Zatmělo se mi před očima pak byla jenom tma........