Avengers- Leben für leben 2

22.Kapitola Problémy

Sen: Jsem na nějaké místnosti. Přišel zase ten obr. "Přál ste si abych přišel otče" řekl. "Tak co už ste našly nějaký" zeptala jsem se. "Bohužel nic jsme nenašly" řekl. "Málo se snažíte" zakřičela jsem. "Ne všichni chceme splnit váš rozkaz pane ale....." řekl  než jsem mu skočila do řeči. "Jste nechopní. Dobrá postarám so o to tedy sám" řekla jsem......
Konec snu...
Otevřela jsem oči. Vyletěla jsem si sedla. Co to bylo? Zase takový divný sen? Počkat?! Proč je tu všude led? Nechala jsem ho zmizet. Vstala jsem a šla do koupelny. Zničeho nic se mi oběvily křídla. Spadla jsem na břicho. Co se to děje? Chtěla jsem je nechat zmizet ale nešlo to. Ozval se zvonek. Vstala jsem a šla ke dveřim. Podívala jsem se do kukátka. T'challa. Takhle mu otevřít nemůžu. Obzválžť když mi asi blbnou schopnosti. Zkusil to znovu. "Promiň ale bojim se že bych ti ublížila" pomyslela jsem si. Podívala jsem se jestly tam jěstě je. Není. Šla jsem k telefonu. Začala mi hořat ruka. "Notak, stop" řekla jsem. Začala jsem postupně celá hořet. Nejde to dát pryč. Nemůžu to ovládnout. Ozvaly se kroky. Otočila jsem se. "T'challo c-co tu děláš" zeptala jsem se ho. "Kate co se děje" zeptal se mě. "Já.... Blbnou mi schopnosti nemůžu je ovládat" řekla jsem. Šel ke mě. "Ne nechoď ke mě nechci ti ublížit" řekla jsem. "Neboj se neublížíš mi" řekl. Došel ke mě. Přitáhnul si mě do obětí. "Jsem tu s tebou a nikdo ti neublíží" řekl.  Co to dělá? Přestávala jsem pomalu hořet. Podlomily se mi nohy. Kdyby mě nedržel tak bych spadla. "Děkuju T'challo" řekla jsem. "Jsi v pořádku" zeptal se mě. "Já jsem unavená" řekla jsem. "Klidně spi odnesu tě do bezpečí" řekl. Vzal mé do náručí. Ale byl opatrnej kvůli křídlum. Hlava mi spadla na jeho rameno. Zatmělo se mi před očima a pak byla tma.......
        ***************************
Pohled Samanthy
Jsem v nějakém polorozpadlém baráku. Sliším křik. Rozeběhla jsem se rovnou chodbou. "Haló je tu nědo" křikla jsem. Nikdo se mi ale neozval. Doběhla jsem ven. Jsou tam všude mrtvoly. Nemohla jsem se nadechnou. Všimla jsem si i mrtvol Avengers. "Tony tohle jsem nechtěla" křikla jsem.....
Pohled Starka
Ozval se něčí křik. Rychle jsem vstal. Běžel jsem za tím křikem. Jde z pokoje Sammy. Otevřel jsem dveře. "Sammy" řekl jsem. Spí a používá magii a brečí? "Tohle jsem nechtěla" křikla. Běžel jsem kní. Dal jsem jí malé 'facky'. "Sammy vzbuť se" řekl jsem. Nic. Do pokoje přišel Capitán. "Capitáne ona spí a já jí nemůžu vzbudit" řekl jsem. Má sklenici s vodou. Vylil to na ní. A nic. "Co budem dělat" řekl. "Jarvisi je pořád odkritý bazén" zeptal jsem se. "Ano pane" řekl. Vzal jsem jí do náručí a rychle běžel k bazénu. Capitán nás následoval. "Tony co chceš dělat" zeptal se mě. "Dám ti jí a vlezu do vody a ty mi jí podáš na spět" řekl jsem. "Dobře" řekl. Zastavily jsme u bazénu. Dal jsem mu jí. Rychle jsem tam vlezl. Ty vole to je studený. "Ale opatrně mi jí podej" řekl jsem. Opatrně mi jí podal. Při stiku s vodou se okamžitě vzbudila. Oba s Capitánem jsme si oddechly. Začala brečet jěště víc. "Sammy co se ti zdálo" zeptal jsem se jí. "Já ne-nemů-nemůže" řekla. Co se jí asi mohlo zdát?

Přeji vám všem Veselé vánoce a šťastný nový rok. Hlavně hodně zdraví a štěstí. Jsem ráda že čtěte mojí knížku a doufám že jí budete číst až do konce.
Vaše Park SooSup