Avengers- Leben für leben 2

11.Kapitola Mrzí mě to.

Pohled Amelie
Tvrdí že se můžu vrátit. "Opravdu" zeptala jsem se jich.  "Opravdu ale musíme tě varovat bude to mít následky" řekl. "Jaké" řekla jsem. "Ztráta paměti" řekl. "Ale.. Jak si budu moct vzpomenout" zeptala jsem se. "Nijak buť ti to zůstane nebo se ti sami vrátí" řekl a pak byla tma....
Otevřela jsem oči a zamrkala. "Je tam Stark. "Amelie jak se cítíš" zeptal se mě. "Dobře" řekla jsem. "Vyšlo to" zeptal se mě. Sedla jsem si. "Vás si nepamatuju ale byl tam nějaký muž a bavily jsme se a on řekl že moje oživení bude mít důsledky" řekla jsem. "Ztráta paměti, řekly ti jak si můžeš vzpomenout" zeptal se mě. "Prý nijak buť to zůstane nebo se mi sama vrátí" řekla jsem. "A to je vše" zeptal se mě. "Ano, víš na čem jsme se domluvily" řekla jsem. "Ale kouzlo vyšlo vrátilo ti vzpomínky" řekl. "Ne nevyšlo, možná jenom z části a nemá cenu abych tu dál byla" řekla jsem. "Prosím o tomhle jsme se už bavily" řekl. "Právě a ty si mi slýbyl že mě necháš žít vlastní život" řekla jsem. "Tak počkej týden. Pokud si do týdne na něco nevzpomeneš můžeš jít" řekl. "Fajn ale jenom týden" řekla jsem. Kývl. "Jdeš se projít" zeptal se kě. "Ano" řekla jsem. Obula jsem si boty a vstala jsem. Šly jsme ven. Pomalu jsme se procházely. Po chvíly zastavil. "Tady jsme do sebe narazily a já si tehdy uvědomil že tě mám rád" řekl. "Je mi líto já si to nepamatuju" řekla jsem. "Tak jdem dál" řekl. Šly jsme dál. "A jak se jsem vlastně umřela" zeptala jsem se ho. "Víš já jsem měl předpovězeno že umřu a ty si neváhala ani minutu a obětovala jsi se za mě" řekl. "Takže jsem tě zachránila a umřela" řekla jsem. Zastavil. Chytil mě za ruku. "Amelie, mě to moc mrzí. Kdybych mohl vrátit čas tak bych to udělal" řekl. Podívala jsem se mu do očí. "Mrzí mě že jsem na tebe zapoměla" řekla jsem. "Mě taky" řekl. Motá se mi hlava. "Je ti něco" zeptal se mě. "Jen se mi motá hlava" řekla jsem. "Půjdeme dovnitř" řekl. To motání hlavy je čím dál tím horší. Nevím co mám dělat. "Tony" řekla jsem. "Ano" řekl a otočil se. "Je mi nějak divně" řekla jsem. Spadla jsem mu do náručí. "Amelie" řekl.......
Flashback
"Ahoj Amelie" řekl Tony. "Ahoj potřebuješ něco" zeptala jsem se ho. "Něco jsem ti donesl" řekl. Šel ke mě. Vytáhnul krabičku. "Co to je" zeptala jsem se ho. "Dárek" řekl. "K čemu" řekla jsem nechápavě. "K narozeninám"  řekl a usmál se. Dal mi ho. "Děkuju" řekla jsem. "Nejdřív to otevři" řekl. Otevřela jsem to. Je to prstýnek a něm byl malý kamínek ve tvaru obloulavýho reaktoru. (Viz.Nahoře) "To je krása"řekla jsem. Nasadil mi ho. "Všechno nejlepší Amelie" řekl.......
Konec flashbacku