O pár dní později jsem se balila vstříc svobodě. Naházela jsem si do školního batohu nemocniční oblečení, které mi darovali, doklady, mobil a prášky na předpis.
Můj veškerý majetek.Opřela jsem se o umyvadlo.
Ta smrtka v zrcadle přece nemůžu být já.
Omyla jsem si obličej vodou a hnědé vlasy po ramena jsem si rozčesala a svázala do culíku.Popadla jsem batoh a vyšla na chodbu. Šourala jsem se. Kam taky spěchat? Na 99% půjdu do děcáku. Tak co.
"Feyre Turnerová." Oznámila jsem babce na recepci své jméno. Při slově Turnerová mě bodlo u srdce. Ženská zabrejlila do svých lejster. "Slečno Pottsová? Máte ji tady."
Hezká zrzka vyšla zpoza rohu. Spadla mi brada. "Ahoj.." podala mi Pepper ruku. Na tváři jí proběhl zářivý úsměv. "Aho.. Dobrý den."
"Feyre, příjde mi zvláštní si vykat.. Koneckonců, budeme teď spolu trávit dost času!" Zase se zasmála.
"Ehm... Jo." Chytrá odpověď.
"Děkuji vám, nashledanou. Pojď, Fey, jdeme."Popadla jsem batoh a za Pepper šla jako ve snách. Mají s tímhle nějak co dělat ty Starkovy dotace? A proč mi dotoval pobyt zde?! Vyšly jsme na nemocniční parkoviště. Pepper dálkovým klíčkem odemkla auto a přidržela mi dveře spolujezdce.
"Tak pojď si nastoupit." Auto to bylo fakt luxusní. Když jsem dosedla na sedačku, překvapila mě její pohodlnost.
"Pepper?"
"Ano?"
"Proč mi ehm.. Tony.. platil tuhle nóbl nemocnici? Ví vůbec, kdo jsem?"
Pepper se zamyšleně zahleděla na volant.
"Víš... Asi mi nepřísluší ti to říkat."
Nastartovala.
"Byl to.. takový spor. Natasha vs Avengers."
"Proč měli ten spor? Já už tady ničemu nerozumím!"
Vzdychla jsem podrážděně.
"Feyre, já vím, máš právo být naštvaná a smutná, ale..."Zbytek jsem neslyšela. Píchla jsem si sluchátka a tupě zírala z okna na ubíhající New York. Nejsem naštvaná. Zuřím. Za normálních okolností bych byla nadšená, budu bydlet se Starkem, ale copak je tohle to, co potřebuju k životu?!
Pepper si to nezaslouží.
To asi ne, je moc milá.
Tak na ní taková nebuď.
Poslyš, kdo vlastně jsi?
Neříkám to na potkání. Nauč se se mnou zacházet.
S kým? Tak sakra, s kým?Vyletím ze sedačky.
"Feyre, co ti je?"
"N..Nic. Asi."
Pepper se na mně ustaraně podívala. "Nemám tě ještě odvézt do nemocnice?"
"Jen to ne."
_________________________________________________________________________
Překvapilo mně, když jsme projely centrem a pokračovaly dál za město.
"Kam to jedeme?"
"Do centra Avengers. Tam většina z nich bydlí a ty tam teď budeš bydlet taky."
"Co budu dělat mezi Avengers?"
Pepper se nervózně odmlčela.
"Mluv!!!" Vykřiknu.
Pepper se nadechovala k odpovědi, ale přerušil nás pach spáleniny."Co to tu smrdí?" Divila se Pepper.
"Nevím.." chtěla jsem zkontrolovat mobil, ale jakmile jsem zvedla ruku z luxusního potahu, objevila se malá propálená dírka."Já... nerada" Pepper se na moji malou nehodu dlouze zadívala.
"To.. nic."Letmo jsem se koukla na rameno. Znamínko bylo rozpálené a mělo barvu doutnajícího uhlí.
"Ach..." vydechla Pepper.
"Ty jsi se nechala tetovat? Vypadá to... reálně."
"Jo. A kdybys viděla ten meč a draka co mám na břiše... Na noze mám kudlu a růži a na chodidle řetěz."
Pepper se v očích objevilo zděšení.
"Ach... Ach tak."
Tak to bychom měli.
ČTEŠ
Znamení plamene ||Avengers FF [finished]
FanfictionPlamen. Je věčný. Byl na úplném počátku všeho. Je tu stále. V něco se ale převtělil. Do Znamení Plamene. Vstoupilo právě do Feyre Turnerové, obyčejné středoškolačky s jantarovýma očima. Není lehké se s ním sžít. Ale mnohem lehčí je se zamilovat...