22:07, Stark's hospital
Večerní slunce svítilo skrz zatažené žaluzie nemocničního pokoje. Jeho chudičká zář by i u největšího necitlivce vyvolala depresi. V posteli seděla mladá dívka. Celé tělo měla omazané léčivými mastmi, horší části těla měla ovázané obvazem.Brečela. Svět již pro ni neměl cenu. Její nejbližší jí opustili, matka, otec i sestra. Pravda, sestra měla snahu, ale ona o ní v tu chvíli nestála.
Stala se z ní zrůda.
Dívka v ruce držela žiletku. Snad si chtěla vzít život..?
Kousla se do rtu. Krásné, jantarové oči zakalené slzami, že na ně člověk téměř neviděl. Zalkla se a pomalu žiletkou přejela po zápěstí. Po zápěstí pravé kompletně černé ruky. Polkla na prázdno.
Ne, dnes si život nevezme. Ale dělá jí to dobře. Bude pokračovat až do hluboké noci, než si lehne na polštář a bude se marně pokoušet usnout.
~☆~
3:54
Dívka se překulila na druhý bok. Sotva však usnula, probudil jí děs, jako by se místnost kolem hroutila v požáru.Mělce dýchala. Nakonec se sesula do nepřirozené polohy a její vyhublé tělo se roztřáslo usedavým pláčem.
Něco jí však vyrušilo.
Ťuk, ťuk, ťuk.
Někdo klepal na okno.
Někdo, kdo jí byl blízký. Někdo, s kým se hned nato dopustila osudové chyby.
ČTEŠ
Znamení plamene ||Avengers FF [finished]
FanfictionPlamen. Je věčný. Byl na úplném počátku všeho. Je tu stále. V něco se ale převtělil. Do Znamení Plamene. Vstoupilo právě do Feyre Turnerové, obyčejné středoškolačky s jantarovýma očima. Není lehké se s ním sžít. Ale mnohem lehčí je se zamilovat...