Take me to the sky [VKOOK]

14.

Jungkook se ráno probudil ve své posteli.
Chvilku měl tušení, že to, že šel vrátit plášť Taehyungovi, byl pouhý sen.
Když se ale podíval na svůj noční stolek, plášť už tam nebyl.
A také druhá věc, která mu to potvrdila, byly rány a modřiny, které měl na svém obličeji a těle.

S menšími obtížemi vstal a sešel dolů.

,,Dobré ra-... Proboha co se ti stalo?" vyděsil se Jimin, když uviděl potlučeného Jungkooka.

,,Co tady děláš?" zeptal se ospale Jungkook a promnul si oči.

,,Musíš jít na kontrolu s těmi křídli," vysvětlil mu Jimin.

,,Dobře, ale počkej, jen na sebe něco hodím."

Jungkook přešel ke skříni a vytáhl tričko jak jinak než černé barvy.

Vyhrnul si to, co měl na sobě, a zjistil, že má ovázaný celý hrudník.

,,Co jsi to proboha dělal?" ptal se Jimin a díval se na Jungkookovu ovázanou hruď. Bílý obvaz měl na sobě pár černých fleků. Zřejmě byly od ran, které velmi krvácely.

Jungkook mu neodpověděl.

,,Šel jsi mu vrátit ten plášť?"

Jungkook se na něj podíval a jemně přikývl.

,,No to z tebe bude mít Yoongi radost," povzdechl si Jimin.

,,Každopádně, jak jsi utekl?"

Jungkookovi se začali vybavovat momenty z předešlé noci.
Měl před sebou jen ty sytě rudé oči. Nádherné sytě rudé oči.
Na pocit bolesti si ani nevzpomínal.
Jen cítil Taehyungovy doteky, když mu ošetřoval rány a když usínal, jak ho hladil po vlasech.

,,On...mě sem asi přinesl sám."

,,No to už vím, jinak bys v našem světě nebyl."

,,Ne, takhle to nemyslím, Jimine. Myslím jako sem, do domu."

,,Počkej, ty mi chceš říct, že potom, co tě zmlátil, tě ošetřil a donesl tě do tvého domu, přesněji, do tvé postele?"

Jungkook přikývl.

,,Neuvěřitelný..." vydechl udiveně Jimin.

,,Každopádně, musíme k tomu Yoongimu. Dej se trochu do kupy a potom půjdeme."

Jungkook zašel do malé koupelny kde se upravil a provedl ranní hygienu.

Poté s Jiminem vyrazili do malé budovy. Přesněji do ošetřovny.