Take me to the sky [VKOOK]

52.

Mezitím co Jungkook spal, Taehyung odpočíval, přemýšlel nad různými věcmi nebo se jen kochal krásou, která mu spokojeně oddechovala v náruči.

Občas Jungkooka pohladil po vlasech a párkrát mu do nich i vtiskl malý polibek.

Z této činnosti jej ale vytrhlo zaklepání na dveře.

Taehyung tedy pomalu opustil Jungkookovo sevření a ten se zavrtěl, když vedle sebe cítil prázdné místo a tak objal alespoň deku, kterou byl přikrytý.

Taehyung se potichu vyplížil z pokoje a sešel dolů po schodech, kde zamířil ke dveřím.

Otevřel je a okamžitě mu zrudly oči z osoby, kterou viděl před sebou.

,,Co tady chceš?" zeptal se Taehyung nepříjemným hlasem bělovláska, který vypadal velmi nervózně.

Yoongi polkl a podal Taehyungovi dva černé, poskládané a suché pláště.
Taehyung si je převzal avšak nadále si Yoongiho přeměřoval svýma zarudlýma očima.

,,J-je Jungkook v pořádku?" zeptal se nervózně.

,,Narazil si mu žebro, ty blbečku!"

V tu chvíli Yoongi ztuhl.

,,N-nezapomínej na to, že tys ho tehdy zmlátil-..."

,,To je výborný! Takže proto si přišel?! Proto abys na mě mohl házet špínu?!"

,,N-ne, j-já j-jen-..."

,,Okamžitě vypadni, než ti rozbiju držku!"

Yoongi tedy sklopil hlavu a chtěl odejít, jenže se zastavil.

,,Jsem jako ty, Tae..."

Taehyunga zamrazilo.

,,C-co tím myslíš?"

,,Jsem z části démon, stejně jako ty. Tedy...já jsem jen z malé části...Ty tak přibližně z poloviny."

Taehyung nemohl uvěřit tomu co vycházelo z Yoongiho úst.

,,J-jak si to zjis-..."

,,Tae?" slyšeli oba křehký hlásek.

,,Jungkooku?" promluvil Yoongi.

Taehyung se rychle otočil a uviděl rozespalého černovláska, zabaleného v dece s opuchlýma očima a rozcuchanýma vlasama, jak jde pomalu po schodech dolů.

,,Jungkookie, běž zpět do postele, musíš teď být v klidu..."

Jungkook však sešel úplně dolů a přešel ke dveřím, u kterých stál Taehyung.

,,Yoongi? Co tady děláš?" zeptal se.

,,T-to jsi na tom až tak špatně?" zeptal se vyděšený Yoongi a přeměřoval si Jungkooka pohledem.

,,Je mi fajn..." pokrčil Jungkook rameny a pousmál se.

,,Ne, není ti fajn, upaluj zpátky do postele." nařídil mu přísně Taehyung.

,,Počkej, chci vědět, proč je Yoongi tady..."

Taehyung tedy zmlkl, se skříženýma rukama na hrudi se opřel o futra dveří a stejně jako Jungkook čekal, co z Yoongiho vypadne.

,,P-přišel jsem vám vrátit pláště a...omluvit se ti... N-nechtěl jsem ti takhle moc ublížit..." řekl Yoongi se sklopenou hlavou. Bylo vidět, že je mu to opravdu líto.

,,Yoongi,..." povzdechl si Jungkook, ,,mě se neomlouvej..."

,,Ale Jimin by o tvou omluvu jistě stál..."