Take me to the sky [VKOOK]

89.

,,Tak tady je skříňka se všemi možnými věcmi, které budeš potřebovat k ošetřování," řekl Jin a ukázal na malou bílou skříňku.

,,Hned vedle toho je tahle další věc, ve které jsou různé léčivé bylinky a tak dál..."

,,Máš opravdu skvělé vyjádřovací schopnosti, Jinnie," zasmál se Taehyung.

,,Počítám s tím, že si to pak celé prohlédneš ještě jednou a v klidu. Tohle je jenom taková rychlá ukázka, abys věděl, kde co je," mrkl na něj Jin a přešel k bílým dveřím.

,,No a tady," řekl, když je odemkl a otevřel, ,,je taková menší kancelář, včetně lehátka, na kterém budeš přespávat..."

,,Počkat, co? Přespávat?"

,,Samo sebou! Ošetřovatel musí být neustále po ruce!"

,,Tak to teda ne! To tady jakože mám trčet čtyřiadvacet hodin denně?"

,,A co jiného jsi čekal?"

,,Jine, ale já mám i jiné aktivity, než tu jen vysedávat!" řekl podrážděně Taehyung a přitiskl si k sobě Jungkooka.

,,Krom toho, je nás tu jenom šest...kvůli šesti lidem, kterým se stejně nic neděje, tu budu trčet?"

,,Taehyungu," oslovil ho přísně Jin ,,předtím, než tu byl Jungkook, nás tu bylo také jen šest a měli jsme ošetřovatele... A předtím, než jsi tu byl ty, nás tu bylo pouze PĚT! A také jsme měli ošetřovale!"

,,Ale Yoongi to dělal dobrovolně a taky ho to bavilo!"

,,A ty to snad nechceš dělat dobrovolně, Taehyungu?" pozvedl obočí Jin.

,,Já tě totiž vůbec nenutím...jen...kdyby se komukoliv něco stalo...už nemáme za kým jít... Yoongi byl vždy naše jistota jenže...co teď?"

,,Jine, ale já o žádné medicíně padlých andělů nic nevím! Jediné s čím umím pracovat, jsou měsíčníky a-..."

,,Měsíčníky?"

,,A-ano?"

,,Ty ale rostou jen při úplňku..."

,,N-no...už to tak bude..." znervózněl Taehyung.

,,Počkej! Chceš mi říct, že o úplňku jdeš i přes to riziko ven a sbíráš ty nejléčivějších a nejvzácnější bylinky?"

,,N-no, tak nějak..."

,,Bože, Taehyungu! Ty jsi nepoučitelný!" plácl se do čela Jin.

,,Já vím, ale už jsem s tím stejně přestal!"

,,Ehm..." odkašlal si Jungkook a Taehyung mu naznačil, ať je potichu.

,,No a jak to teda bude? Bereš to nebo ne?"

,,Ještě o tom popřemýšlí!" vyhrkl Jungkook dřív, než Taehyung stačil něco říct.
Taehyung s naštvaným výrazem protočil očima a odfrkl si.

,,Fajn," prohodil poněkud lhostejně Jin.

,,Tak...my už asi půjdeme," řekl Jungkook, chytil Taehyunga za ruku a pomalu vycouval do dveří.

,,Jistě, tak se mějte," rozloučil se s nimi Jin a poté oba zamířili ven.

,,Říkej si co chceš, Jungkooku! Dělat to nebudu!" vyjel podrážděně Taehyung a zabodl Jungkookovi prst do hrudi.

,,Taky že já ani nechci, abys to dělal!" řekl na obranu Jungkook a chytil Taehyunga za obě ruce.

,,V tom případě to bylo úplně zbytečné!" prskl naštvaně Taehyung a odtáhl se od Jungkooka.

,,Namísto toho, abychom si spolu udělali pěkné dopoledne, jsme strávili celou dobu nečím, co vlastně nemělo ani žádný výsledek!"

Jungkook si povzdechl, ale poté se začal potichu smát.

,,Co ti na tom přijde vtipného!" okřikl ho Taehyung.

,,N-nic, jen...ty jsi opravdu naštvaný jen proto, že jsme dnešní dopoledne nestrávili našimi společnými aktivitami?" zasmál se Jungkook.

,,Co? Ne! J-já...eh, vlastně možná i ano," uchechtl se nervózně Taehyung a poškrábal se na zátylku.

,,Tak to teď napravíme, co ty na to?" usmál se Jungkook a přistoupil k Taehyungovi.
Ten se chvilkově zamyslel, poté chytil Jungkooka kolem pasu a přitáhl si ho k sobě.

,,Budu jen a jen rád," na to Jungkooka políbil na rty.