Take me to the sky [VKOOK]

88.

Jungkooka probudili jemné polibky, které se mu dostávaly na krk, ramena a odhalené paže.
Zavrtěl se a otočil se na záda, poněvadž předtím ležel na boku.

Otevřel oči a hned nad sebou uviděl Taehyungovu usměvavou tvář.

,,Dobré ráno, Jungkookie," popřál mu Taehyung a hned na to ho políbil na čelo.

,,Dobré ráno," zahihňal se Jungkook, jelikož mu Taehyung začal pusinkovat celý obličej.

Chytil Taehyungovu tvař do dlaní a hned mu vtiskl sladký polibek na ústa.

,,Jak jsi se vyspinkal?" zaptal se ho Taehyung.

,,Asi úplně nejlíp jak jsem mohl, protože nepochybuji o tom, že jsem byl celou noc sevřený ve tvém objetí," usmál se Jungkook a dal Taehyungovi ruce okolo krku.
Nadzvedl se a znovu ho políbil na rty.

,,A...c-co včerejšek? Nebolí tě něco?" zeptal se nervózně Taehyung a Jungkook s úsměvem zakroutil hlavou.

,,Teda, alespoň nic necítím," uchetl se.

Taehyung si potichu oddechl a poté pohladil Jungkooka po tváři.

,,Hmmm, Taehyungie?" zeptal se nervózně Jungkook se skousnutým rtem.

,,Copak, Kookie?"

,,P-přemýšlel si nad tím, že bys dělal toho ošetřovatele?"

,,Proč se na to ptáš?"

,,Nedávno jsem potkal Jina... Říkal, že Namjoon neví, koho by touto funkcí pověřil...
A já jsem ti už dávněji říkal, že jsi pro tuto pozici jako stvořený."

Taehyung si povzdechl, odtáhl se od Jungkooka a posadil se.

,,Tae?"

,,Já nevím, Jungkooku," řekl poněkud podrážděně.

,,Myslíš si, že to má vůbec cenu? Je nás tu jenom šest? Pro šest padlých andělů, kterým se stejně nic neděje, budu od rána do večera trávit čas zavřený v nějaké ošetřovně?
Navíc...to by znamenalo i méně stravného času s tebou, a to by mi po nějaké době začalo lézt pěkně na nervy...a myslím, že tobě taky..."

,,Namjoon si pořád naivně myslí, že někteří padlí andělé jsou ještě pořád naživu...že je démoni nezabili. Blbost! Určitě je povraždili všechny do jednoho!
Kdyby ne, neslídili by pořád okolo vesnice!"

,,A proto bys mě měl poslechnout a jít dělat toho ošetřovatele!" řekl důrazně Jungkook a také se posadil.

,,Ty se mě chceš zbavit Jungkooku, že je to tak?"

,,To v žádném případě! Jen...předtím nás tu bylo sedm...a také tu byl ošetřovatel. Bylo nás tu sice málo, ale i přesto se tu děly úrazy... Jimin, Hoseok...já!
To je další důvod! Nečistokrevných, padlých andělů je ve světě určitě mnoho... A kdo se o ně postará, když se tu ocitnou nebo se jim něco stane a tu nebude žádný ošetřovatel?"

,,To by se sem nejdřív museli nějak dostat," protočil očima Taehyung.

Jungkook si povzdechl, dostal se za Taehyunga a pověsil se mu kolem krku.

,,Prosím, Tae..." zaškemral.

,,Ale já nejsem doktor, Jungkooku!"

,,To nevadí... ovázat křídlo umíš perfektně! A dokonce i jiné části těla..." zazubil se Jungkook a Taehyung se uchetl.

,,Tak tedy?"

,,Ach...no, dobře... zkusím to..."

,,Jupí!"

,,Ale pak si nestěžuj, že se ti dostatečně nevěnuju!"

Nedělní kapitolka... 💜