Take me to the sky [VKOOK]

54.

Stál před čistě bílými dveřmi a po chvíli na ně zaklepal.

,,Ano?" slyšel Yoongiho hlas zpoza dveří.

,,A-ahoj Y-Yoongi... T-to j-jsem j-já Jimin..."

Ze dveří se však nic neozvalo.

,,P-pokud m-mě n-nechceš p-pustit d-dovnitř... chápu to..."

,,J-jen... řekni mi prosím, že je Hoseok v pořádku!" zakňučel zoufale Jimin a v tom okamžiku se dveře otevřely.

Nikdo v nich však nestál.
Jimin tedy pomalu vešel dovnitř a porozhlédl se po místnosti.

Bělovlasý padlý anděl se právě dlaněmi opíral o stůl a snažil se co nejvíc zadržet slzy.

,,Y-Yoongi?" přistoupil k němu Jimin blíž.

,,To nic, Jiminie... Zdá se, že Hoseok bude potřebovat zvláštní druh medicíny, kterou mu ale nemůžu poskytnout..." vydechl potichu Yoongi a Jiminovy oči se okamžitě zaplnily slzami.

,,T-tím ch-chceš ř-říct, ž-že H-Hoseok-..." ani to nedořekl a už musel vzlyknout.

,,Ne, v klidu, Jimine... tohle jsem tím rozhodně říct nechtěl..."

,,To, že mu tento lék nemohu poskytnout já, neznamená, že mu ho nemůže poskytnout někdo jiný..."

,,Co tím myslíš?"

,,Chvilku tu s ním zůstaň Jimine... myslím, že na to brzy přijdeš..." řekl Yoongi a vycouval do vedlejší místnosti, kde byla zřejmě nějaká kancelář...

Jakmile se dveře za Yoongim zavřely, Jimin pomalu otočil hlavu a jeho pohled se zaměřil na lůžko, na kterém ležel spící Hoseok...

Přistoupil k němu a pohladil ho po jeho rudých vlasech.

,,Hoseoku,..." vydechl potichu, neschopen jakéhokoliv dalšího slova.

Zdrceně si klekl vedle postele a chytil rudovláskovu ledovou ruku do té své...

,,Moc mě to mrzí... To všechno co jsi pro mě dělal... To jak jsi se snažil, mi co nejvíce prokázat svou lásku... Neuvědomoval jsem si to... Neuvědomoval jsem si tvou krásu a velkorysost... Tvojí překrásnou povahu... Byl jsem totiž úplně zaslepený někým jiným... A tím jsem byl v rozpacích..."

,,Ale už jsem se rozhodl... Už to vím, Hoseoku... Už vím, že miluju jen a jen tebe... Nikoho jiného... Prosím vrať se mi..." Jimin s tichými vzlyky pevněji sevřel Hoseokovu ruku a dlaní si jí přiložil ke tváři.

,,Miluju tě..." s tímhle se nad Hoseoka pomalu naklonil.

Chvíli zíral na namodralou jeho tvář, která se zdála být úplně bez života, a nechal na ni padat své slzy, které mu nepřestávali téct z očí.

A pak najednou Hoseoka políbil...

Procítěně, s láskou... avšak velmi krátce...

S rudovláskem to samozřejmě ani nehlo.

Jiminovi z úst vyšel další tichý vzlyk a poté se k Hoseokovým rtům přiblížil znovu.
Znovu na ně přiložil ty své, ale tentokrát se neplánoval odtáhnout do doby, dokud rudovlásek nedá najevo to, že je naživu...

Dlaň přiložil na jeho studenou tvář a začal ho po ní palcem hladit.

V hlavě si vybavoval všechny krásné vzpomínky s Hoseokem a některé z nich byly i hodně intimní a zamilované. Ovšem užíval si je...

Tak moc si přál vrátit čas a prožít je znovu...

Najednou pocítil, jak se mu něčí studená ruka zapletla do vlasů.

Lekl se, že to je Yoongi a tak se chtěl rychle odtáhnout, ovšem osoba ho nenechala. Spíš si ho k sobě přitáhla ještě blíž.

Jiminovi po pár okamžicích došlo, komu ruka v jeho vlasech patří a tak mu rychle omotal ruce okolo krku.
Hoseok se pomalu posadil a jednu ruku dal kolem Jiminova pasu a tu druhou mu stále nechal zapletenou v jeho vlasech.

Líbali se celkem dlouho... Až do doby dokud jim nezačal scházet kyslík.

Hoseok se svými rty ještě dvakrát pohl a poté se odtáhl. Avšak nechal jeho i Jiminovo čelo spojené.

,,T-tohle... T-ta pusa... Znamenalo to něco víc než jenom pouhá pusa?" zeptal se potichu a udýchaně Hoseok a navázal s Jiminem oční kontakt.

Jimin se jemně uchechtl a poté se usmál.

,,Ano Hoseokie... Znamenalo..."

,,C-co konkrétně?" ptal se rozklepaně Hoseok.

,,To že tě miluju, Hoseokie..."

Hoseokovi se zaleskly oči a rychle se od Jimina odtáhl aby si mohl schovat obličej do dlaní.

,,Hoseokie, p-promiň...ř-řekl j-jsem n-něco špatně nebo...?
M-moc m-mě t-to mrzí, omlouvám se...jen prosím neplakej..." hladil jej Jimin po zádech a u toho se snažil přestat brečet.

,,N-ne, Jiminie,...nic špatného si neřekl... právě naopak..." řekl Hoseok s brekem štěstí a zářivým úsměvem.

,,Ale... pokud jsi to všechno udělal, jen proto aby si mě zachránil... A pokud miluješ i někoho jiného-..."

,,Ne, Hoseokie, miluju tebe...jen a jen tebe..." řekl Jimin, chytil Hoseoka za zátylek a znovu jejich rty spojil.

Hoseok si ho sobě okamžitě k sobě přitáhl a do polibku se zapojil.

Avšak ani jeden z nich netušil, že je celou dobu někdo pozoroval skrz klíčovou dírku...

Bělovlásek, teď sice už s červeným pramenem ve vlasech, zdrceně sjel po dveřích na podlahu a konečně si přiznal svou prohru...

Bolestně se kousl do ruky, aby z něj nevyšel jediný zvuk a nechal své slané slzy stéct po tvářích...

Věděl, že Hoseoka už nikdy zpět nedostane...

Tak tady máte částečnou odpověď, proč byl Yoongi na všechny tak odporný...

Žádný Yoonmin ne ne ne..

Ale Sope moji milí čtenáři!

A teď schválně...

Kdo to věděl nebo alespoň tušil, že by Yoongi nebyl zamilovaný do Jimina, ale do Hoseoka? (Berte ohled i na první kapitoly 😉) 💜