Take me to the sky [VKOOK]

60.

Taehyung na sobě ucítil něčí dotek a hned na to, jak jej někdo vzal do náruče a objal ho.
Taehyung se na něj přilepil na rozvzlykal se mu do hrudi.

,,Co jsem říkal, Taehyungie? Opustil tě..."

,,N-ne, n-neopustil..."

,,Je to zrůda..."

,,N-není..."

,,Přestaň se ho zastávat! Opustil tě! Nemiluje tě!
Dvě jediné věci, které jsi po něm chtěl...
Aby tě miloval a už nikdy tě nenechal samotného.
Je to tak snadné...
A ani to ti nedopřál...
Jak netolerantní a odporné..."

,,To já jsem odporný..."
,,M-miluju h-ho... Je to můj anděl! A já o něj nechci přijít..."

,,Nemluv nesmysly, Taehyungu... Ty, něco jako 'milovat' nedokážeš..."

,,C-co ty o mně můžeš vědět...?" posmrkl si Taehyung a odtáhl se z démonovy náruče...

,,Já moc dobře vím, že v tom máš prsty! Je tvoje vina! Rozrušil si mě a pak jsem se zachoval tak, jak jsem se zachoval!"

Démon se zasmál.

,,Slyšel jsi se? Už zase házíš špínu na ostatní... Co kdybys někdy přiznal i vlastní chybu?"

Taehyung si schoval hlavu do dlaní a znovu se rozplakal.

,,J-jdi p-pryč..." špitl.

,,Cože? Nerozuměl jsem ti..."

,,J-jdi pryč!" řekl už o něco hlasitěji Taehyung a zvedl svůj pohled.

Démon se však jen uchechtl.

,,Vypadni!" zařval Taehyung a hned na to následoval jeho další vzlyk.

,,Dobře... Dávám ti určitou dobu, na rozmyšlenou. Pokud nepřijdeš sám, najdu si tě a zabiju... A hned poté i toho černovlasého... Nebo to mám udělat naopak a ty se budeš dívat?" zasmál se démon a Taehyung se s rudýma očima postavil.

,,Na Jungkooka ani nesáhneš! Ať se stane cokoliv! On do toho nepatří!"

,,To si ale určuji já, Tae..."
ušklíbl se démon, luskl prsty a zmizel úplně stejně jako předtím.

Taehyung se roztřeseně nadechl, odešel do svého pokoje, kde si chtěl ještě před chvílí Jungkooka nedobrovolně vzít.
Otevřel okno a sedl si na parapet.

Nechal své slané slzy stékat po tvářích a u toho se díval na modrou oblohu.

Zavřel oči a prudce vdechl čerstvý venkovní vzduch.

,,Ať se stane cokoliv, ochráním tě, Jungkooku... Přísahám..."