Take me to the sky [VKOOK]

21.

Taehyung se zrovna procházel po lese, když uslyšel něcí konverzaci.

Otočil se a chtěl rychle odejít, ale zarazila ho věta, která vypadla dotyčnému z úst:
,,Ty jsi nečistokrevný?"

,,Nečistokrevný? Ale vždyť to jsem pouze já! Nebo-..."

Taehyung se rychle rozeběhl k místu, odkud slyšel hlasy.

Když tam doběhl, uviděl povědomého černovlasého padlého anděla a nad ním modrovlasého démona, s kterým už měl tu čest.

Nezaváhal ani na chvilku a silně démona udeřil do spánku.

Hned na to vzal černovláska do náruče a vyletěl s ním z lesa.

Když Jungkook zjistil, že se jeho tělo vzepřelo gravitaci, vyjekl a pevně Taehyunga objal kolem krku.

Tiskl se na něj jak nejvíc to šlo, protože se bál, že vypadne.

Taehyung si toho ihned všiml a tak ho vzal pevněji.
Cítil, jak se vyděšený černovlásek třese.

,,Neboj se, držím tě pevně a nepustím tě," zašeptal uklidňujícím hlasem.

Jungkook jemně zčervnal, své sevření trošku povolil a zabořil Taehyungovi hlavu do ramene, aniž by věděl, kdo to je.

,,K-kdo jsi?" zeptal se trošku roztřeseným hlasem.

,,Nevím, jestli to chceš vědět," řekl Taehyung a jemně pohladil Jungkooka po části, kde měl lopatky.

,,Chci," zašeptal Jungkook.

Taehyung přiletěl k jednomu z útesu, který byl nad vesnicí a přistál tam.

Když Jungkook ucítil, že už pevně stojí na zemi, chtěl se od Taehyunga odtáhnout, ale Taehyung ho chytil za zátylek a pořád si ho u sebe přidržoval.

,,Jsi si jistý?" zeptal se šeptem.

,,Ano," odpověděl mu Jungkook, který už byl od zvědavosti celý nesvůj.

Taehyung ho začal pomalinku pouštět a Jungkook se postupně odtahnoval.

Když uviděl Taehuyngovu tvář, chvilku mu trvalo, než mu došlo, kdo to je.

Ale když si to uvědomil, vyděšeně zalapal po dechu.

Taehyung se zasmál, zakroutil hlavou a chystal se odletět.

,,Počkej!" křikl Jungkook a chtěl vzlétnout.
Pohnul křídly, ale ucítil takovou bolest, že to neustál a zhroutil se na kolena.

Taehyung k němu vyděšeně přiletěl a přitáhl si ho k sobě.

Pomalu odkryl Jungkookovi tričko a uviděl ty obrovské rány kolem křídel a na zádech, které věděl, že mu způsobil on.

Vyděsil se a chtěl se odtáhnout, ale Jungkook ho pevně objal kolem krku a roztřeseně dýchal.

Taehyung polkl a jemně ho objal kolem pasu.

,,Promiň," zašeptal a hladil ho po vlasech.

,,B-bolí to," vydechl roztřeseně Jungkook a pevně tiskl Taehyungovo tričko.

Taehyung ho vzal do náruče a doletěl s ním ke svému domu.

Vešel dovnitř a chtěl Jungkooka položit na pohovku, ale pak si to rozmyslel a odešel s ním do ložnice, kde ho položil na postel. Potom pro něco odešel.

Za chvilku se vrátil a v rukou nesl obvazy, misku s vodou, obklady a nějaké bylinky a lístky.

,,Budu potřebovat, aby ses otočil na břicho," poručil a Jungkook tak provedl.

Poté mu Taehyung odkryl tričko a pomalu mu roztáhl a narovnal křídla.

Namočil obklad do vody a přikládal ho na rány, které měl Jungkook na zádech.
Taehyung věděl, že skoro všechny byly od něj, proto ho každá, kterou ošetřil, velmi bolela u srdce.

Když očistil všechny rány, vzal zbylé obklady a uložil do nich lístky a bylinky.
Poté je přiložil na rány kolem křídel a následně mu celý hrudník ovázal obvazem.

,,Ani se neobtěžovali ti to aspoň ovázat..." zamumlal Taehyung.

,,C-co?"

,,Ten kdo tě "ošetřil". Ani ti to neovázal," řekl už zřetelněji a chtěl Jungkooka přetočit zpět na záda.

Vzal ho za ruku a zjistil, že je úplně studený.

,,Je ti zima?" zeptal se.

,,N-ne, t-to je v p-pohodě," vykoktal ze sebe roztřeseně Jungkook.

Taehyung zakroutil hlavou, vzal deku a přikryl ho ní.

,,D-děkuju," poděkoval Jungkook.

,,Nemáš za co. Půjdu ti udělat čaj a pokusím se tady zatopit," usmál se Taehyung a chystal se odejít, ale u dveří se ještě zastavil a otočil se zpět na Jungkookoka.

,,Jak se vůbec jmenuješ?" zeptal se.

,,Jungkook."

Taehyung se usmál a odešel.