Take me to the sky [VKOOK]

20.

Jungkook teď svůj pohled upíral do širého moře.
Seděl na písečném pobřeží a přemýšlel.
Po rozhovoru s Namjoonem se potřeboval nějak odreagovat a utřídit si myšlenky, poněvadž ho Namjoon nechal v otázkách.
Bylo jich hodně a ani on sám je nedokázal pobrat.
A ani na jednu nedokázal najít odpověď.

,,Ale, copak to je za pěkného andílka?" vytrhl ho z přemýšlení něčí hlas.

Jungkook se bleskově postavil a upřel pohled na tři chlapce, kteří stáli před ním.

Všichni měli temné černé oči, dlouhé pláště a jejich úsměv zdobily dva špičaté upíří tesáky, ze kterých tekl pramínek krve.
Jungkooka to děsilo.

,,K-kdo jste?"

Jeden z nich se hlasitě zasmál.

,,Jsme démoni, zlatíčko," řekl jeden s tmavě modrými vlasy.

,,Velmi hladový démoni," dodal druhý.

Všichni tři se kolem Jungkooka začali točit.

,,Už dlouho jsme totiž nic dobrého nazakousli. Teda, až na tu laň," zasmál se třetí a utřel si trošku červené krve z koutku úst.

,,Ale takového padlého anděla, toho jsme neměli už hodně dlouho. A musím říct, že je to ta nejlepší krev, kterou jsem kdy ochutnal."

Jeden z démonů přišel zezadu za Jungkookem a chytil ho za vlasy.
Jungkook cítil jeho chladný dech na svém krku.

Silně ho kopl a vyprostil se z jeho sevření.
Hned na to se rozeběhl do lesa.

Běžel, co mu síly stačily, i přesto, že cítil neskutečnou bolest na lopatkách.

Chtěl se za sebe ohlédnout, ale jakmile to udělal, zakopl a plácl sebou na zem.

Vyčerpáně se přetočil na záda a pokusil se zvednout.
V tu chvíli ho ale démon s tmavě modrými vlasy přitiskl zpátky, sedl si na něj obkročmo a zápěstí mu přišpendlil vedle hlavy.

,,Opravdu sis myslel, že mi utečeš?" zašeptal mu do ucha.

,,Ale víš co? Udělal jsi dobře. Aspoň tě teď mám celého pro sebe a nemusím se s nikým dělit," zasmál se a pohladil Jungkooka po tváři.

Jungkookovi zběsile bilo srdce. Měl hrozný strach.

Démon svými rty a nosem začal přejíždět po Jungkookově krku a nasával jeho vůni.

Najednou se ale zarazil.

Vzal Jungkooka za čelist a donutil ho se na něj podívat.

,,Ty jsi nečistokrevný?" zeptal se.

Jungkook polkl a přikývl.

Démon si olízl rty a poté se znovu přiblížil k jeho krku.
Jungkook cítil, jak mu hrot tesáku přejíždí po kůži.

Začal se zmítat, ale jakmile to udělal, démon mu dal silnou ránu pěstí do obličeje.

Věděl, že není úniku.