Jakmile se Yoongi, i společně s Hoseokem, zavřel ve své ordinaci, položil jej na lehátko a odkryl z něj Taehyungův a Jungkookův promočený plášť.
Donesl několik ručníků a přikrývek a začal Hoseoka osušovat.
Nemohl ani na chvíli spustit oči z jeho tváře i přesto, že byla jemně namodralá a bez života.
Avšak stejně jako Jungkooka, i jeho alespoň trochu uklidňovalo to, že Hoseokův hrudník se stále jemně nadzvedával a zase klesal.Proč zrovna on?
Proč zrovna jeho srdce už patří někomu jinému?
Pohladil jej po mokrých vlasech a čele, na které mu dal vlažný obklad.
Pak ale došlo na sundání mokrého oblečení.
Yoongi chytl lem Hoseokova trička, jenže v tu chvíli se zarazil.
On není ta pravá osoba aby tohle udělal.
Co kdyby se teď přeci jen probudil a uviděl by tohle?
Co by si o něm pomyslel?
Nenáviděl by ho potom snad ještě víc?
Tyto otázky Yoongimu zabrali celkem dlouhou dobu, přestože šlo jen o obyčejné převléknutí svého pacienta.
Když se konečně rozhodl, bylo už pozdě, protože v tu chvíli do pokoje někdo vtrhl.
,,Hoseokie..." vydechl zničeně Jimin a Yoongi sebou leknutím trhl.
,,Jimine! Neučili tě klepat?" prskl po něm naštvaně Yoongi a překřížil si ruce na hrudi.
,,Myslím, že o tu teď opravdu nejde, Yoongi..."
,,Tak vypadni, ať můžu pracovat!"
Jimin se v tu chvíli vyděsil a Yoongiho oči se začínali pomalu barvit do červena.
,,Yoongi-..."
,,Běž!"
,,Ale já nemůžu, vždyť Hoseok-.."
,,A ty si myslíš, že mu tímhle pomůžeš?! Ne! Tak se sakra seber a vypadni!"
,,To nemůžeš, Yoongi-.."
,,Můžu! A naposledy ti to říkám po dobrém! Vypadni, nebo tě tam vlastnoručně dotáhnu!"
Jimin už vzlykal mezitím co Yoongimu rudě zářily oči.
,,Ale já s ním musím zůstat, miluju ho!"
V tu chvíli mu už došla veškerá trpělivost a tak Jimina chytil za tričko a táhl ho ven z ordinace.
Jimin se mu vzpíral, ale Yoongi byl silnější a nakonec to dopadlo tak, že Jimina před ordinací hodil o zem.Hned poté zabouchl a zamkl dveře.
,,Yoongi, dělej otevři! Tohle nemůžeš udělat! Já ho miluju!"
Jimin bouchal na dveře, snažil se je vyrazit, jenže bohužel...
Jeho smutek a zoufalost byly silnější než vztek.,,Prosím! Moc tě prosím! Neubližuj mu.."
ČTEŠ
Take me to the sky [VKOOK]
Fanfiction,,Všechno je to moje vina!" ,,Ne, Kookie..." ,,Měl jsem raději umřít než abych ti tohle způsobil!" ,,Přišel jsem jen o křídla. Nevím co bych dělal kdybych přišel o anděla." ,,O jakého anděla?" ,,Kookie,.....to ty jsi můj anděl." VKOOK/TAEKOOK (Omlo...