Take me to the sky [VKOOK]

51.

Jimin u Taehyunga byl už skoro úplně klidný, když v tu uslyšeli hlasitou ránu a hned na to Jungkookův křik.

,,Co to bylo?" zeptal se vyděšený Jimin.

Taehyung se prudce nadechl a Jimina si k sobě otočil.

,,Mine, běž domů... Teď hned, jasný?" řekl Taehyung vcelku přísně.

,,A-ale Hoseok-"

,,Řekl jsem HNED!"

Jimin polkl a s vyděšeným výrazem odešel ke dveřím.

Jakmile vyšel ven, Taehyung za sebou uslyšel další velkou ránu a tak se okamžitě otočil.

,,JUNGKOOKU!" vykřikl, když uviděl, jak černovlásek leží na zemi schoulený v klubíčku, kašle a drží se břicho.

,,Přeskočilo ti?!" zařval směrem k Yoongimu, který rychle zavíral dveře.

,,Ani to nezkoušej! Slyšíš! Okamžitě otevři nebo ty dveře vyrazím!" řval naštvaně Taehyung a pěstí mlátil do dveří.

Najednou ale ucítil jak mu někdo objímá nohu.

,,T-Tae..." vydechl bolestně Jungkook a posmrkl.

Taehyunga ten pohled naprosto zničil a tak si k černovláskovi klekl a opatrně si položil jeho hlavu na stehna. Podíval se do jeho tváře, která na sobě měla bolestivou grimasu.

,,Jungkookie, podívej se na mě. Kde tě to bolí?" ptal se vyděšeným hlasem a hladil Jungkooka po vlasech.

Jungkook si sáhl na bok a ihned hlasitě zasyčel bolestí.

Taehyung se naposledy naštvaně podíval na čistě bílé dveře, poté si Jungkooka vyšvihl do náruče a vyšel s ním ven z budovy.
Roztáhl svá křídla a letěl směrem ke svému domu.

Vešel dovnitř, vyšel schody nahoru do pokoje a něžně ho položil na postel.

,,Ukaž mi to," zašeptal a Jungkook ruku ze svého boku sundal.

Taehyung mu vyhrnul tričko a podíval na začervenalé místo.
Dvěma prsty ránu stiskl a hned se mu od Jungkooka dostal bolestný stén.

,,Tady?" zeptal se když stiskl místo o kousek dál.
Jungkook se zadrženým dechem přikývl.

,,A co tady?" zeptal se znovu a zatlačil na Jungkookovu kůži na boku níž než bylo začervenalé místo.
Jungkook zakroutil hlavou, protože tam už žádnou bolest necítil.

Taehyung si povzdechl a odtáhl se.

,,Vypadá to, že to máš naražené..." řekl potichu a odešel ke dveřím.

,,Kdyby jsi mě nezastavil, taky bych Yoongimu nejspíš něco narazil..."
S tím odešel z místnosti.

Po chvíli se vrátil a držel v ruce úplně ty stejné věci, které měl tehdy, když Jungkookovi ošetřoval rány kolem křídel.

Vzal si do ruku mastičku a namazal ní Jungkookovo začervenalé místo na boku.
Musel však být velmi něžný, protože rána mezitím docela dost natekla a při jakémkoliv silném doteku Jungkooka bolela.

Poté namočil obklad do vlažné vody a pořádně ho vyždímal aby byl jen navlhčený, a pak do něj začal ukládat bylinky a lístky.

,,Co je to za bylinky?" zeptal se potichu Jungkook.

,,To jsou měsíčníky..."

Taehyung přiložil obklad na naraženinu, poté si vzal obvaz a začal to Jungkookovi ovazovat.

,,Kvetou jen na některých místech, o kterých musíš vědět, jinak je nenajdeš.
Největší problém ale je, že rostou pouze při úplňku a to znamená, že je velmi obtížné a nebezpečné je nasbírat.
Kdykoliv totiž můžeš potkat démony."

,,Hotovo!" řekl když skončil s ovazováním, poté vstal a došel ke skříni odkud vytáhl dvě huňaté deky.

Znovu přešel k posteli, kde ležel Jungkook a třásl se zimou.

,,Půjdu ti udělat čaj, ano?" řekl, když ho zabalil i do druhé deky a dal mu pusu na čelo. Poté vstal a odešel ke dveřím.

,,Tae?" špitl třesoucí se Jungkook.

,,Ano?"

,,B-buď tu se mnou, prosím..."

,,Ale co ten čaj?" zeptal se ho Taehyung a přešel k němu.

,,Bude ti zima..."

,,N-nebude..."

Taehyung si povzdechl.

,,No když myslíš..."

Lehl si k němu a Jungkook se na něj chtěl okamžitě natisknout, ale jeho bok se okamžitě ozval a tak ze sebe vydal tichý stén.

,,Opatrně! Musíš to mít v klidu, aby ty bylinky mohly správně působit."
Taehyung objal Jungkooka kolem ramen a pasu a poté je oba přikryl svými křídly.

,,P-proč t-to b-bolí t-třikrát víc než p-předtím?" zasténal Jungkook, když cítil pálivou bolest na svém poraněném boku.

,,Měsíčníky začínají léčit tvé zranění. Víš, když jsi tehdy měl ty rány na zádech, byly jen povrchové, což bylo vcelku jednoduché vypálit. Jenže teď máš vnitřní zranění, tudíž se jejich léčivé látky musí nejdříve dostat přes kůži a poté až začnou působit."

,,J-jak m-mohou n-něco vypálit, k-když mi je t-taková z-zima?

,,Zvláštní že?" řekl Taehyung a Jungkooka objal pevněji.

,,Sám jsem na to ještě nepřišel...Ale asi to není úplně podstatné. Spousta léčiv většinou pálí nebo se nějak jinak bolestivě projevují, ale neboj se...po chvilce to přestane, hm?"

Taehyung Jungkooka políbil na čelo a poté ho začal hladit po vlasech.

,,Jaktože o tom víš tolik věcí?" zeptal se udivený Jungkook a Taehyung se zasmál.

,,Mohl by jsi dělat ošetřovatele... Něco jako je Yoongi," usmál se na Taeho.

,,Hah, ošetřovale? Kdo by ke mně prosím tě chodil?" smál se Taehyung.

,,Já!" řekl hrdě Jungkook.

,,Tak v tom případě, budu tvůj soukromý ošetřovatel... Co říkáš?"

Vtiskl mu další něžný polibek a Jungkook se zahihňal.

,,Miluju tě...Víš to?" řekl se spokojeným povzdechem Taehyung a znovu prohrábl Jungkookovi vlasy.

,,Vždyť i já tebe..."

Taehyung Jungkookovi podepřel bradu ukazováčkem a dlouze jej políbil na rty.

Poté co se odtáhli, mu Jungkook zavrtal hlavu do hrudi a spokojeně vydechl.

,,Jsem unavený..."

,,Tak se vyspinkej, měsíčníky mezitím budou působit a ty tu bolest nebudeš tolik vnímat."

,,Hmm.." zamručel usínající Jungkook, poté si s Taehyungem propletl prsty a během chviličky už spokojeně spal.