Take me to the sky [VKOOK]

69.

,,Kooku, Tae!" slyšel Jungkook s Taehyungem hlas, když přiletěli do vesnice, a tak se za ním otočili.

Přiběhl k nim Jimin, který s sebou tahal za ruku Hoseoka.

,,Ahoj!" pozdravil je Jungkook a Taehyung jim s malým úsměvem, jemně zamával, u čehož se díval především na Hoseoka. Poté ale svůj pohled sklopil.

Hoseok naklonil hlavu na stranu a poté se usmál.

,,Ahoj Tae," řekl a Taehyung svůj pohled okamžitě zvedl.

,,A-ahoj?" vykoktal že sebe překvapeně.

Pak si po chvíli ticha odkašlal a s úsměvem řekl: ,,Jsem rád že jsi v pořádku."

Hoseok se jemně uchetl.

,,Je to i tvoje zásluha Tae," řekl a přistoupil k Taemu blíž.

Dívali se navzájem do očí, Hoseok si povzdechl, pomalu a nejistě omotal své ruce okolo Taehyunga a objal ho.

Taehyung byl nejdříve malinko zaskočený, ale poté své ruce položil něžně Hoseokovi na záda a objetí mu opětoval. Po chvilce ho ale sevřel pevněji a zabořil mu hlavu do ramene.

,,Promiň mi to hyung... Omlouvám se za všechno co jsem způsobil. Moc mě to mrzí..." mluvil potichu Taehyung Hoseokovi do ramene.

Jungkook na ně jen nevěřícně koukal.

,,To nic Tae. Taky se ti omlouvám...za to jak jsem tě nazval..." řekl Hoseok a odtáhl se od Taehyunga.

,,Ale vždyť si řekl jen pravdu..." řekl sklesle Taehyung.

,,Tae!" podíval se na něj přísným Jungkook.

Taehyung na něj pohlédl, uchechtl se a poté zpět navázal oční kontakt s Hoseokem.

,,Řekl..." povzdechl si nakonec a Jungkook protočil očima.

Hoseok zakroutil hlavou a přitáhl si Taehyunga zpět do objetí.

,,Pojď sem! Tak moc si mi chyběl, ty trdlo jedno!" zasmál se a stiskl Taehyunga pevněji.

,,Však ty mně taky," usmál se Taehyung.

,,Dobře...začínám žárlit!" řekl naoko uraženě Jimin a zasmál se.

Taehyung s Hoseokem se od sebe odtáhli a podívali se na Jimina, který měl své ruce skřížené na hrudi a očima kmitala mezi nimi.

Pak se ale jeho pohled zastavil u Taehyunga.

,,A já jsem ti jako nechyběl?" zeptal se se smíchem a roztáhl své paže.

,,To víš že chyběl Jiminie..." řekl Taehyung, vklouzl Jiminovi do náruče a objal ho.

,,Taky se ti omlouvám. Hrozně moc. Nechtěl jsem ti ublížit." omlouval se.

,,Dobře...tak teď žárlím zase já!" řekl Hoseok a Jimin se s úšklebkem od Taehyunga odtáhl.

,,A na koho konkrétně?" zasmál se.

Hoseok k němu s šibalským úsměvem přistoupil, chytil ho za pas a přitáhl si ho k sobě.

,,No hádej..." řekl a nahnul se k němu.

Spojil jejich čela a zadíval se mu na rty.
Začal se těmi svými přibližovat čím dál víc a Jimin se s pootovřenými ústy pomalu nadechoval, u čehož svýma očima mapoval Hoseokův obličej.

Taehyung se mezitím otočil na Jungkooka, který tam stál se širokým úsměvem a lesklýma očima.

,,Co se děje Jungkookie?" zeptal se ho starostlivě a přitáhl si ho sobě.

Jungkook jen zakroutil hlavou a protřel si oči.

,,Nic se neděje Taehyungie... Všechno je v naprostém pořádku... Konečně..."

Kdyby jen Jungkook tušil, co všechno je ještě čeká...