Z POHLEDU MÍŠI
Byla jsem tak moc nervózní. Asi dva týdny zpátky mě přijali do televize, z čehož jsem měla neskutečnou radost.
Z čeho jsem měla ale menší radost, byl ten večírek. Nevím proč se pořádal a ani mě to nezajímá.
Nicméně mě teď jedna z mých kolegyň táhla k vstupním dveřím.
Elegantní uplé šaty a vysoké podpatky; tak vypadaly všechny dámy v místnosti.
Pánové měli samozřejmě obleky šité na míru, vlasy nagelované tak, že byly pevné jako skála.
Panebože, určitě se ztrapním. Na žádném takovém večírku jsem ještě nebyla. Městské zábavy, kde hrála rocková a metalova hudba, to bylo moje, ale tohle?
Má společnice na někoho nadšeně zamávala. "Míšo, pojď honem. Někoho ti musím představit." Popadla mě za loket a táhla mě skrz dav lidí.
Konečně se zastavila u skupinky čtyř lidí; tři muži a jedna žena. Vypadali tak jako ti ostatní, jen jeden z nich mě zaujal.
Modrooký brunet s širokými rameny a příjemným úsměvem s ďolíčky. Ou, můj bože. V obličeji byl opravdu moc pohledný, ale byl naprosto mimo moji ligu.
"Vážení, tohle je Michaela Kosová. Míša."
Pak začala vyjmenovávat jejich jména, ale já čekala na to jediné. "... a Tomáš Myslevský."
Naše pohledy se střetly. Ty oči. Byly hluboké a krásné, jako lesní studánky.
Celý večer jsem se soustředila už vlastně jenom na něj. Povídali jsme si a dokonce jsme si i zatančili na hudbu, o které Tomáš tvrdil, že je dobrá a kterou jsem slyšela poprvé v životě. DJ má dobrý vkus, říkal. Tak jsem přikyvovala.
Byl skvělí a já si ho zamilovala.
Bohužel jsem od začátku měla nasazené růžové brýle a neviděla jsem tu realitu.
Brácha i ségra mi říkali, že je úplně jiný než já. Ale já jim nevěřila. Kéž bych to udělala.
O dva roky později jsme spolu začali chodit. Rok a půl vztahu proběhl dokonale, myslela jsem si, že je to ten princ na bílém koni, který na každou z nás někde čeká.
Jenže nebyl.
A pak to začalo.
Jednu dobu jsem pro něj byla jen boxovacím pytlem a doplňkem na snobské večírky.
Trvalo to tak dlouho. A nikdo to nevěděl. Už jsem chtěla skončit.
Ale pak přišel on, Jirka Hreba a donutil mě cítit. Donutil mě žít. Ukázal mi, že toho pravého rozhodně nemusíš poznat na první pohled.
ČTEŠ
Výhra
RomanceDívka se mu snaží vyhýbat. Každému očnímu kontaktu, každé myšlence na něj. Nemůže si to dovolit prostě to nejde. Ale mladý muž se odmítá vzdát. Ne teď, když má pocit, že aspoň na těch pár hodin má konečně pro co žít. (Tenhle příběh je čistě z mé hla...
