To hrdinové dělají (Iron Dad & Spiderson)

10. kapitola

Snad je konec téhle kapitoly pochopitelný. :P

Při prvním pohledu na obrazovku se Tonymu zastavilo srdce a hrdlo sevřelo úzkostí i vzpomínkami.

Tentokrát Peter klečel na podlaze, přestože kromě tepláků na sobě měl i bílé triko. Připoutané ho držely tlusté kovové pláty, nepochybně opět z vibránia, táhnoucí se přes obě jeho lýtka. Pláty byly připevněné k zemi, nejspíš aby zamezili veškerým šancím na útěk.

Ruce měl spojené za zády pouty. Podle vystouplých žil na jeho krku to nevypadalo, že se jedná o dvakrát pohodlný úhel, zejména když za ním stál Darby a ruce mu ještě více kroutil. Hned vedle Darbyho stál Hammer, levou ruku držel na Peterově zátylku, aby s ním mohl snáz manipulovat.

Ale co Tonyho děsilo nejvíce, byla mohutná káď plná ledové vody přímo před Peterem.

Ne. Ne, ne, ne, ne, ne.

Video běželo sotva tři vteřiny, ale on už teď cítil, jak mu srdce nebezpečně zrychluje. Měl neblahé tušení, co přijde, a zoufale se modlil ke všem vyšším mocem, ke všem bohům, na jejichž jména přišel, dokonce i k Lokimu, aby se pletl.

„Zdravím, Tony," Hammer se na ně usmál. Přistoupil blíž k Peterovi, pravou ruku mu vpletl do vlasů a pak zatáhl, aby ho donutil se podívat přímo do kamery. „Pete, pozdrav Tonyho."

Spider-Man zatěkal očima ke svému vězniteli. „Ahoj, pane Starku."

Pane Starku, ne Tony.

Justin se na něj zamračil, očividně nespokojen s touhle malou ukázkou vzdoru, ale tentokrát ji přešel bez zastavení. „Tohle video pro tebe bude speciální, Tony. Jistě už dávno víš, proč. Koneckonců, jsi génius, ne?"

„Tony?" Steve se na něj otočil, obočí stažené k sobě zmatením. „O čem to mluví?"

Ucítil na své paži dotek a jenom ta neskutečná známost mu zabránila v ucuknutí. Otočil hlavu na stranu, kde se setkal s Rhodeyho vážným pohledem. „Klid, ano?" Mluvil pomalu, aby zabránil panice probojovat si cestu do jeho mysli.

Byl klidný. Byl.

Až na to, že nebyl.

„Starku?" Wanda naklonila hlavu na stranu. Cítila, jak z něj doslova proudí rozrušení, a znervózňovalo ji to. „V pořádku?"

Ne. Nic nebylo v pořádku. Jak by taky mohlo, když ten zkurvený bastard držel Petera?

K Rhodeyho stisku se přidala i Happyho ruka na jeho rameni, a až tohle mu pomohlo se uklidnit. Roztřeseně se nadechl. „Hammer na něj použije stejnou mučící techniku, jakou jsem si já prošel v Afghánistánu."

Hned několik lidí sprostě zaklelo. Až na Buckyho, všichni tady slyšeli o teroristické organizaci Deset kruhů i to, že jejich únos stál na zrodu Iron Mana, ale jen málokdo věděl, čím přesně si v té jeskyni prošel.

Natasha patřila mezi ně. Když před léty vytvářela Tonyho profil, zjistila si toho víc než dost. „Ale jak to ví?" zasykla. „Myslela jsem, že všechno držíš pod zámkem na svých serverech."

„Taky ano," kývl souhlasně. Krátce střelil pohledem k Visionovi, který díky svému přístupu k databázi Jarvise taky věděl, čím si prošel. „Ze všech lidí v téhle místnosti to víte jen vy čtyři. Vím jistě, že se nic z toho nedostalo ven, ale... ale Hammer se mohl nepozorovaně nabourat do mého systému, co já vím."

Sam povytáhl obočí. „Myslíš si, že by nahackoval Friday, aniž by sis toho všiml?"

„Já nevím," frustrovaně rozhodil rukama. „Ale nic jiného mě nenapadá. Tak jako tak, Friday, proveď reboot celého systému."