Heartless Boss [DoWoo;NCT] ✓

5. kapitola

,,Díky, Jaehyune. J-Jen doufám, že t-to nikomu neřekneš. V-Vyhodil by mě," Jungwoo sklopil hlavu s pocitem zklamání, které by možná už do konce jeho života neopustilo jeho svědomí.

,,To si nemyslím," zavrtěl nesouhlasně Jaehyun hlavou. Zamyslel se nad tím vším; Doyoung potřeboval pomoc a Jungwoo by mohl být jediný, kdo jednou ten led v jeho chladném srdci prorazí. Věřil mladému blonďáčkovi, že to dokáže. Něco v něm mu napovídalo, že on je ten pravý asistent, který jeho dlouholetému kamarádovi zlepší život. S pocitem klidu si oddechl a pohlédl na chlapce před ním. ,,A neboj, tohle tajemství vím pět let a za tu dobu jsem to nikomu neřekl," usmál se a rukou rozcuchal blonďáčkovi jeho načesané vlasy. ,,A když se nebudeš snažit, potom si to budu muset vzít až do hrobu, tak do toho dej všechno!"

,,Hyung!" zaúpěl mladík a ustoupil pár kroků dozadu, aby se vyhnul jeho prstům, aby uz nadále nemohli ničit jeho účes. Po pár udělaných krocích vzad narazil do něčeho zády. S rukou ve vlasech, která se pokusila urovnat jeho ofinu, se otočil a vytřeštil oči. Stal tváří v tvář svému zaměstnavateli, který se netvářil ani zdaleka spokojeně. Stál od něj pár centimetrů a díky vzdálenosti mezi nimi mohl Jungwoo zblízka spatřit jeho černé panenky, které už dávno ztratily jiskru radosti a sebemenšího štěstí ve svém životě. Nasucho polkl a se sklopeným pohledem k zemi přitáhl svou ruku zpátky k tělu.

,,Co se tu děje? Dál jsem ti pětiminutovou práci! Čekal jsem, že budeš ve své kanceláři, ale telefon tam nikdo nevzal," hrubým hlasem promluvil k blonďatému chlapci, který se strachem zatřásl. První den v práci a už se mu povedlo něco pokazit. Výborně. ,,Řekněte mi, Jungwoo. Stojíte vůbec o tuhle práci?"

,,Ovšem! Já-"

,,Tak mi to musíte hlavně dokázat!" zvýšil hlas. Byl skutečně hodně vytočený, protože kdyby neměl asistenta, možná by se tohle nikdy nemuselo stát. Obával se, že udělal velkou chybu a že tohohle chlapce neměl přijmout. S prací se očividně flákal a navíc jej iritovalo, jak vypadá neformálně a nehodí se do dnešní společnosti. Rovnou by ho měl vyhodit. Jaehyunův pohled ho ale prosil, ať to nedělá. 'Tsk.' Doyoung se po chvíli uklidnil a se zklamaným pohledem se lehce sklonil k blonďáčkovi, jenž měl stále sklopenou hlavu. Párkrát si v duchu nafackoval za to, že se tak lehce nechal Jaehyunem přemluvit a tiše si odkašlal. ,,Dávejte si pozor. Tuhle práci jen tak někde neseženete. Teď to rychle dodělejte a pojďte za mnou," otočil se ke svému asistentovi zády a se zkříženými pažemi na hrudníku se posadil na odpočívadle u výtahu. Jungwoo bleskově vykoukl zpoza rohu, aby se přesvědčil, že tam na něj opravdu čeká a jakmile jej tam zahlédl v klidu sedět, oddechl si. Narovnal se a vrátil se ke své práci, aby ji konečně dokončil.

,,Aish," zaúpěl frustrovaně Jaehyun a podíval se na své hodinky. ,,Zdržel jsem tě, omlouvám se. Řeknu Doyoungovi, že je to moje vina. Budu muset jít, tak to tady vše zvládni. Určitě se zase uvidíme," věnoval Jungwooovi milý úsměv, už po několikáté ho poplácal po zádech a se zamáváním na rozloučenou odešel ze skladu pryč. Jungwoo se mohl opět soustředit a potěšilo jej, když měl zakládání posledních deseti složek hotové o necelých pět minut později.

Mezitím, Jaehyun a Doyoung spolu vedli krátkou konverzaci a hlavním tématem nebyl nikdo jiný než nový zaměstnanec Jungwoo Kim.

,,Hmhh," Doyoung přemýšlel, jak Jaehyunovo odůvodnění vyvrátit. ,,I tak je to jeho chyba. Neměl se s tebou bavit, to mohl dělat až po práci. A proč mi tady tvrdíš, že jsem na něj moc přísnej? To šéfové bývají," mrkl na svého kolegu, naposledy potáhl z cigarety a uhasil nedopalek o popelník vedle koše. ,,Člověk, aby si udělal všechno sám. Vždyť mě akorát zpomaluje! Nemá mi náhodou asistent práci ulehčovat? Já se na to vys-!"