Heartless Boss [DoWoo;NCT] ✓

27. kapitola

Bylo třicátého prosince a hned toho rána, kdy se Jungwoo probudil, si po ranní hygieně uvědomil, že ho dnes čeká schůzka s Taeyongem, na které se spolu včera telefonicky domluvili. Při tom hovoru s ním byl i Doyoung, jenž tiše poslouchal hlas druhého muže a nikdo si nedovedl představit, co za úsilí ho to stálo, aby Jungwooovi ten telefon nevytrhl z ruky a nepromluvil si s ním on sám. Vše naštěstí proběhlo hladce a blonďáček (i s černovláskem, což Taeyong neví) se má s mužem setkat okolo desáté hodiny dopoledne. Dnes byla sobota, takže byli Jungwoo i Doyoung rádi, že si dnes nemuseli dělat starosti s prací a Doyoungovým businessem, který měl téměř dennodenně na krku.

Chlapec si učesal své blonďaté vlasy, oblékl se do volné, šedivé mikiny, ke které na nohy natáhl černé kalhoty a šel do kuchyně si udělat snídani a silné kafe. Bez Marka - jeho spolubydlícího - to v bytě bylo takové tiché, ale alespoň zde bylo pořádně uklizeno, na což byl Jungwoo opravdu pyšný. Napil se ze svého kafe a ukousl kousek toustu s marmeládou; potřeboval něco sladkého, aby tenhle den zvládl a taky se s Doyoungem shodli, že večer přijde černovlásek k blonďáčkovi do bytu přespat. Nejvíc se bál toho, že to nebude pro Doyounga příliš luxusní. Blondýn rozhodně v žádném přepychu bohužel nežil, ale jemu to stačilo a s jeho a s Markovy financemi to jejich vkusu vyhovovalo.

Bylo půl deváté, když mu začal zběsile zvonit a vibrovat telefon; zvedl se od stolu a na telefonu zjistil ID příchozího hovoru - byl to Donghyuck. ,,Ahoj, Haechane!“ pozdravil nadšeně svého kamaráda do telefonu a sedl si zpět ke stolu se zbývající kávou v hrnku.

,,Nazdárek, hyung! S Markem jsme se domluvili, že přijedeme zítra po obědě, nebude ti to vadit?“

,,Ne, vůbec! Už se na vás těším,“ usmál se do telefonu Jungwoo.

,,Paráda! A už se těším na náš první společný Silvestr! Musíme potom jít na ohňostroj, bude to na náměstí v jednu hodinu ráno!“

,,Určitě tam zajdeme. Co vlastně teď děláte?“ zeptal se a naráz vypil všechnu zbývající kávu, aby mohl jít umýt špinavé nádobí, které se mu pomalu během celého týdne vždy nahromadilo na lince u dřezu.

,,Le-Ležíme v posteli a-a... Mark-hyung ještě spí,“

,,Oh,“ blonďáčkovi se hned na tváři objevil potutelný úsměv, ale raději na to nic neříkal; nechtěl hned červenovláska z rána provokovat. ,,tak se uvidíme zítra. Musím jít něco zařídit, tak mi drž palce,“

,,I když tam s tebou nejsme, tak já i hyung na tebe myslíme! I když teda netuším, o co se vlastně jedná... Ale to je jedno! Tak se- a-ahh, hyung~ nech toho~“

Jungwoo hovor ihned zavěsil - vypadalo to, že se Mark vzbudil a bůh ví, k čemu se na druhé straně právě schylovalo. Oddechl si, když už měl umyté celé nádobí a kuchyň vypadala jakžtakž uklizená a čistá. Uklidil trochu po sobě i jídelním stůl, na kterém byly malé drobečky od pečiva a přemístil se do svého pokoje, kde si s telefonem před očima lehl na postel a psal si chvíli s Doyoungem, který se mu před pár minutami ozval a přál mu dobré ráno. Většinou si mezi sebou moc nepsali, ale poté, co mu Doyoung prozradil, během krátkého pobytu v jeho baráku, svůj osobní Facebook, dovolil blonďáčkovi si ho přidat, ale nesměl nikomu říci, že o tom ví a hlavně to poté zveřejnit. Mělo to určitě výhodu v tom, že si mohli psát kdykoli a blonďáček byl rád, že se i pomocí zpráv můžou více poznat.

Po hodině vyměňování textovek i krátkých zpráv, se Doyoung odpojil s tím, že pojede blonďáčka vyzvednout, aby se společně vydali k Lee Taeyongovi vyřešit mezi sebou několik závažných věcí. Nervózní chlapec se ani neobtěžoval převléknout do něčeho více společenského a raději zůstal v obyčejné mikině, která mu navíc byla pohodlná a cítil se v ní bezpečně. Před odchodem z bytu si nezapomněl vzít pro jistotu svůj lék (antidepresivum) pro případ, že by to Taeyong opět přehnal a vydal se čekat před hlavní dveře bytovky, před kterou bude očekávat příjezd černého auta značky Audi.