Heartless Boss [DoWoo;NCT] ✓

7. kapitola

V kanceláři pana Kanga byla pouze jeho asistentka, která dva nové návštěvníky přivedla do zasedací místnosti, kde už na ně pan Kang nějakou dobu čekal.

V této místnosti je ale čekalo velké překvapení. U podélného, dřevěného stolu s celkem deseti židlemi seděl u hlavy stolu pan Kang, po jehož pravici seděl další muž obleku. Byl to Lee Taeyong - dlouhodobý rival Doyounga, který chtěl černovláskovi překazit jeho plány. Taeyong měl podobnou firmu, akorát se spíše zaměřovali na dovoz materiálu než na stavbu - maximálně poskytovali zednické služby, bohužel, pracovníků měl ve své firmě málo. Dříve spolu obě firmy vycházeli, Doyoungovi byly často dováženy materiály a Taeyong tak díky němu vydělal spoustu peněz, protože firma MODERNHOUSE s.r.o. měla opravdu velké množství zakázek, a stále je má.

,,Vítám vás, pane Kime. Jsem Kang Daesung, ale to už vy jistě víte,“ majitel firmy Samsung se postavil a s krátkým uvítacím proslovem se s úsměvem na rtech uklonil Doyoungovi. Černovlásek svou poklonu nezapomněl oplatit a jeho pohyb následně zopakoval i Jungwoo. ,,Moc mě mrzí, že jsem vás sem musel zavolat. Bohužel - pro vás - se u mě ukázal další zájemce, a proto bych nyní rád projednal budoucnost této budovy a mých produktů, které nyní povede jeden z vás. Prosím, posaďte se,“ Doyoung se podíval na blonďáčka stojícího vedle sebe, lehce jeho směrem kývl hlavou a šel se posadit vedle pana Kanga po jeho levé straně - hned naproti Taeyongovi.

,,Zapomněl jsi snad na mě? Kde je tvé slušné vychování?“ promluvil z ničeho nic lehce pobouřený Taeyoung.

Doyoung nečekal, že se do něj muž se stříbrně bílými vlasy bude okamžitě pouštět. Hned litoval toho, že se tentokrát s tímhle prolhaným bussinesmanen kdysi stýkal a později s ním i spolupracoval. Nehodlal se ale před tímto mužem dál shazovat. Jen se falešně usmál a tiše poprosil svého asistenta, aby se pohodlně usadil na prázdné místo po jeho boku. ,,Vím, na co narážíš, ale mýlíš se. Slušné vychování já mám, jen se tak nebudu chovat k někomu, kdo mi za to nestojí,“ procedil nakonec skrze zuby k muži, jehož tvář se zkřivila do naštvaného až uraženého výrazu. Doyoung se nad jeho reakcí pousmál a spokojený pohled věnoval i blonďáčkovi, který se během vteřiny zbarvil do červena.

,,Tak, pánové... Rád bych svůj majetek prodal někomu, kdo ji bude nadále vést s dobrými úmysly a úspěšnou budoucností,“ začal pan Kang hned, jakmile posadil do čela stolu. ,,A proto bych rád od vás slyšel, jak plánujete s touto firmou nadále pracovat. Jak velké výdělky v budoucnu budou a ke které z vašich firem se bude hodit nejvíce,“ dokončil svou myšlenku majitel firmy Samsung a každému z uchazečů věnoval tázavý pohled.

Lee Taeyong si odkašlal. ,,Rád bych začal, pokud dovolíte,“

,,Prosím,“ přikývl pan Kang a Taeyong začal se svým přednesem.

Podle všech informací a poznámek, které během deseti minut stihl pronést, bylo Jungwooovi jasné, že tomuto člověku jde o peníze. Díky této firmě, která si vede výborně a vydělává i v této chvíli, se chce začít věnovat elektrotechnice, začít vyrábět všechny elektrické spotřebiče a kompletně převzít celou značku; hodlá vybudovat další sídla a to po celé jihokorejské republice. Chtěl, aby byla postupem času známá v celé zemi, což se panu Kangovi zamlouvalo. Celoroční výdělek se nakonec ukázal o 22% větší, než když měla firma sídlo pouze v Seoulu. Špatný nápad to nebyl. Ovšem, jedna věc nešla blonďáčkovi stále do hlavy. Jak hodlá Lee Taeyong uhradit všechny ty budovy ve svém novém projektu?

,,Děkuji, pane Lee. Výborné návrhy,“

,,O-Omlouvám se... Mám jednu otázku,“ ozval se jemný hlásek blonďáčka. Byl nervózní, ale úspěšně se mu podařilo to ignorovat. Jeho otázku si chtěl ředitel vyslechnout, a proto jej okamžitě vyzval, aby předložil svůj dotaz. Jungwoo se zhluboka nadechl, přestal si z nervozity žmoulat mezi zuby svůj spodní ret a s co nejvíce pevným a sebevědomým hlasem spustil. ,,Taktéž děkuji za návrh, ale zajímá mě jedna část vašeho plánu, který jste vůbec nezmínil,“ blonďáčkovy oči se ocitly na obličeji zmateného Taeyonga, jenž se před chvílí usadil na své místo. Tento muž mu byl velice nesympatický a to nemluvně o tom, že to byl ten člověk, do kterého se tenkrát Doyoung zamiloval. Teď ale nebyl čas na jeho žárlivost, chtěl svému zaměstnavateli pomoci, ať už ho to stojí cokoliv.