meet me // cz U20

58

"Ahoj, tak tě Em dotáhla?" usmál se Matěj a objal mě.

"Ahoj, nojo, nejde jí utéct," řekla jsem a nervózně jsem se rozhlížela kolem.

"Ahoj, Baru," zaslechla jsem za sebou hlas a prudce jsem se otočila.

"Kubo? Co ty tady?" zeptala jsem se a taky jsem ho vtáhla do přátelského objetí.

"Ti dva mě vytáhli," pokrčil rameny.

"Tak jdeme hrát?" vyrušila nás Em a táhla nás k pultu s botama.

Na bowlingu jsme byli něco přes hodinu a následovala výborná pizza.

Em s Matějem se potom rozloučili, protože spěchali zase domů do Pardubic a my měli s Kubou čas pro sebe.

"Tak co ještě podniknem?" zeptal se Kuba.

"Já nevím, chce se ti jít ještě někam?" odpověděla jsem.

"Jo, chtěl bych si s tebou konečně pořádně popovídat," řekl.

"Jo, no, přes půl roku jsme se neviděli, že?" pousmála jsem se.

"Slyšel jsem, že se toho dost změnilo," naznal.

"Jo, to teda, skončila jsem v Ústí, chtěla jsem začít znovu, no nakonec to je v Praze, mám školu, práci v kavárně, do toho bych měla začít teď přes léto pomáhat Spartě s masážema a regenerací," začala jsem, "prostě, pořád je co dělat," usmála jsem se.

"A co Em? Ještě tě neštve? Matěj říkal, že ti shání nápadníky," zasmál se.

"Štve, po rozchodu s Hugem měla hrozný nutkání mi někoho najít, fakt těch kluků co mi chtěla dohodit bylo dost, ale já nevím, nějak teď vztah nepotřebuju, je mi fajn," řekla jsem.

"To jsem rád, že jsi šťastná, Baru," odpověděl.

Dál jsme si povídali a během toho jsme prošli velký kus Prahy, až jsme došli na Vyšehrad a pak jsme se podél Náplavky vrátili do centra.

"Přespáváš v Praze?" zeptala jsem se.

"Jo, jsem tady u kamaráda na pár dní," odpověděl.

"Aha, no, tak hádám, že se uvidíme zítra," řekla jsem.

"To určitě, budu se těšit," pousmál se a věnoval mi krátký polibek na tvář.

"Měj se," zamumlala jsem a vydala jsem se směrem domů.