meet me // cz U20

26

Kuba se cucal s jednou z těch nán, které přijely.

"To jsem vidět nepotřebovala," zamumlala jsem a vyrazila jsem si do jeho pokoje sbalit tašku.

"Co blbneš, teď ti stejně nic nepojede," řekl Hugo, jakmile za mnou doběhl.

"Já, jen, jsem tak blbá, že jsem na to skočila dalšímu idiotovi," zakroutila jsem hlavou a z tváře se mi na povrch dostávaly proudy slz.

"Baru, nebreč," zamumal a pohotově mě vtáhl do objetí, "Kuba je prostě takovej, asi už se nezmění," poznamenal.

"To jsi mě teda uklidnil," řekla jsem.

"Hele, víš co?" zeptal se a koukl na mě.

"Ne," odpověděla jsem.

"Teď se vyspíme a ráno tě klidně hodím na první vlak, který ti pojede, jo? Pokud teda budeš chtít," řekl.

"To by jsi byl moc hodný," usmála jsem se a setřela jsem si z tváře pár slz.

"Nebo tě hodím přímo domů," odpověděl.

"To ne, na to ani nemysli," zamumlala jsem.

"Fajn, tak mlčím, v kolik ti to jede?" zeptal se.

"První v půl sedmé," odpověděla jsem.

"Tak fajn, v šest odjezd," začal.

"Děkuju ti, za všechno," usmála jsem se.

Nakonec jsem si dala sprchu a v županu jsem s taškama došla do pokoje pro hosty, kde měl přespat Hugo.

"Nevadilo by ti," začala jsem.

"Pojď," řekl a poklepal na postel vedle sebe, "a dej si čaj, na uklidnění," usmál se a podal mi jeden z hrnečků.

"Díky," naznala jsem a upila jsem si z něj.

Chvíli jsme si povídali, ale pak mě zmohla únava a upadla jsem do říše snů.

Vzbudil mě budík v půl šesté.

"Klidně ještě spi," zamumala jsem, když se Hugo vedle začal vrtět.

"Ne, slíbil jsem, že tě hodím," pousmál se a hodil na sebe triko a kalhoty.

Já se šla převléct do koupelny, hodila jsem si drdol a mířila jsem pomalu ze schodu dolů.

"Tady to vypadá jak po výbuchu," řekl Hugo.

"No, to teda, pěkný výbuch," naznala jsem a následovala jsem ho do auta.

"Hele, mám ještě jeden návrh," zamumlal Hugo, když jsme mířili pomalu městem k nádraží.

"No?" řekla jsem.

"Další vlak ti jede pak za hodinu?" zeptal se.

"No, jo," odpověděla jsem.

"Nedáme si alespoň snídani, že by jsi jela až v půl osmé? Znám tady jeden fajn podnik," začal.

"Zní to jako fajn nápad," usmála jsem se.

"Tak fajn," řekl a jel do zapadlých uliček města.