meet me // cz U20

37

"Taky nemůžeš spát?" ozval se vedle mě Kuba.

"Ne, navíc ta bouřka mi k tomu moc nepomáhá," řekla jsem, když jsem si zalívala čaj, "dáš si taky?" zeptala jsem se.

"Jo, rád, dík," zamumlal a vyvalil se na obrovskou sedačku.

Po chvilce jsem si sedla za ním.

Venku blikaly blesky a my seděli v tichosti na sedačce a popíjeli jsme čaj.

"Hele, Baru," prolomil to ticho po chvíli Kuba.

"Hm?" zamumlala jsem.

"Já vím, že jsem idiot, ale uvědomil jsem si to, až když jsem tě ztratil," řekl.

"Prosím, udělej pro mě jednu věc, už se nebavme o nás," odpověděla jsem.

"Fajn, tak jo, uděláme tlustou čáru a budeme alespoň kamarádi?" zeptal se, "protože já o tebe fakt nechci přijít," řekl.

"Jo, tak jo, to zní rozumně," pousmála jsem se.

"A teď mi pověz, jak vám to s Hugem klape, jsi šťastná?" zeptal se.

"Jo, já, jsem neskutečně ráda, že ho mám, on je takový můj poklad," špitla jsem.

"Přeju ti to, Baru," rozzářil se.

"Hele, já už půjdu za ním, venku už to nejhorší přestalo, tak třeba po tom čaji lépe usnu," usmála jsem se.

"Jo, taky půjdu, dobrou noc," řekl.

"Dobrou, Kubo," naznala jsem a běžela jsem do patra za Hugem.

Opatrně jsem si lehla do postele k němu, abych ho nevzbudila.

"Já nespím, Baru," zamumlal.

"Jakto?" zeptala jsem se.

"Vzbudil mě jeden ten hrom, nebyla jsi tu, tak jsem chtěl počkat, než dojdeš," odpověděl.

"To jsi nemusel, já jsem si dělala čaj a pak jsme si chvíli popovídali s Kubou," řekla jsem.

"A dobrý?" usmál se.

"Jo, všechno je v pohodě, vyříkali jsme si to," naznala jsem.

"To jsem rád," řekl a pevně mě objal.

"Ale teď už dost o něm," špitla jsem a Huga jsem opatrně políbila.

"Souhlasím," zasmál se a přitáhl si mě blíž.

"Dobrou noc, lásko," zamumala jsem, ještě než stihl usnout.

xxx

Bude to ještě dloooouhý příběh. Každopádně, s kým by měla Bára nakonec skončit? Kuba? Hugo? Nebo někdo jiný?