VA - Východ slunce 2

2. Sladké probuzení

Rose něco polechtalo na tváři. Pomalu otevřela oči a uviděla Dimitrije jak v ruce drží rudou růži. Zmateně pohlédla na hodiny. Bylo sedm. Spala teprve 4 hodiny.
"Omlouvám se Rose, ale donesli nám snídani. Myslel jsem, že bys měla něco sníst." pohlédl na ní omluvně.
Rose se nadzvedla a posadila. "To je v pořádku. Myslel jsi správně." usmála se a políbila ho. Podal jí růži a ona se rozesmála a přivoněla k ní.
"Čemu pak se směješ?" pohlédl na ní pobaveně.
"Než jsem tě poznala tak jsem růže k smrti nenáviděla. Vlastně je zbožňuju od té noci co jsme byli pod vlivem kouzla chtíče. Ten přívěsek měl tvar růže." usmála se a příjmula od něj velkej talíř s ovocem.
"To by, ale byla škoda." usmál se."Koukej s toho minimálně půlku sníst." ukázal Dimitrij na talíř.
"Blázníš? Vždyť je toho moc." zasmála se a pak jí došlo, že to myslí vážně.
"Nebuď jako malá. Znám tě musíš umírat hlady. Nebo chceš krmit?" zasmál se.
"To že jsi starší neznamená, že si ke mě můžeš dovolovat." zasmála se.
"Ovšem to bych si nikdy nedovolil. Rozmazlovat tě, ale můžu ne?" usmál se a začal jí krmit pomerančem.
"Tohle bych si nechala líbit." řekla po chvíli když už snědla skoro polovinu talíře. "Ty musíš taky jíst." odmítla další sousto a začala ho krmit. Skoro po každém soustu ho políbila. Nedala mu pokoj dokud nedojedl všechno zbylé ovoce.
"Na to se vážně skvěle zvyká." usmál se a políbil jí. "Takovou snídani bych klidně měl každý ráno."
"Ale,ale..." zašeptala a položila talíř na noční stolek. "Co takhle malý dezert?" usmála se a přitáhla si ho k sobě. Nechala se povalit na záda a přitahovala si ho k sobě tak silně, že mu zarývala nehty do zad. Chvíli se líbali, ale pak se Dimitrij odtáhnul.
"Žádný dezert jsi po jídle ještě by ti pak bylo špatně." oznámil a lehl si vedle ní.
"Tak to mi připomeň, že musíme přestat jíst úplně." zvedla se s úsměvem a posadila se na něj obkročmo aby ho políbila.
"Připomenu." usmál se a oplatil jí polibek. Překuli jí na záda a pokračoval v líbání když se ozval telefon co měli v pokoji.
"Néé..." zaskučela Rose a natáhla se po telefonu ležícím na nočním stolku.
"Ano?" zvedla Rose telefon.
"Rose strážci jsou tady. Teď jsou u Adriana a ten nás varoval, že za chvíli půjdou k nám. Snaží se s Eddiem zdržovat. Nebylo by dobré kdyby tvá matka zjistila, že máme každá jiný pokoj. Obleč se a pošly Dimitrije k nám na pokoj já půjdu k tobě vytahej z cestovky těch pár věcí co jsem si k tobě dala. Obleču se a hned půjdu."
"Jasně. Dělej." vyhrkla a zavěsila.
"Co se děje?" zeptal se Dimitrij a sledoval Rose která se rychle oblékala a uklízela.
"Dělej musíš se obléct a vypadnout k Chrisovi na pokoj. Jsou tu strážci teď jsou u Adriana. Snaží se je zdržet, ale nejspíš už všichni míří sem." hodila mu kalhoty a sama hledala v cestovce čistý tričko. Sotva si Dimitrij oblékl čisté věci, Rose si začala česat vlasy a jeho věci naházela pod postel ozvalo se klepání. "Rose to jsem já." slyšela Lissy tlumený křik. Dimitrij naposledy Rose políbila a Rose otevřela Lisse dveře.
"Zavřete!" vyštěkla Lissa.Rose poslechla a zmateně pohlédla na Lissu.
"Právě přijel výtah." vysvětlila. "Dimitriji jdi balkónem." odhrnula těžký závěs a až v tu chvíli Rose zjistila, že mají i balkón.
Dimitrij ještě naposled pohlédl na Rose a zmizel na balkóně.

"To bylo něco." vydechla Rose a posadila se vedle Lissy na postel. Ozvalo se bouchání na dveře. Rose vstala a šla otevřít dveře. Před dveřmi stála její matka, otec, Adrian, Eddie, Mark, Stan a Alberta.
"Lisso jsou tady." zvolala Rose a ustoupila, aby všichni mohli dovnitř. "Ahoj" dodala.
"Rose doufám, že nám tohle vysvětlíš. Strážce Castlie a pan Ivaškov odmítli cokoliv říct." promluvila Janine, když zavřeli dveře.
"Kde je pan Ozera?" zeptala se Alberta.
"Se svým budoucím strážcem." odpověděla jí Lissa prostě.
"Co prosím? Pan Ozera nemá žádného strážce pokud vím Lisso." promluvila Janine.
Rose vyprskla smíchy a Lissa s Eddiem se přidali.
"Co je tady k smíchu?" zeptal se Stan.
Rose se snažila uklidnit a když nasadila zas neutrální výraz, promluvila. "Promiňte. Liss prosím zavolej Chiristianovi ať příjdou." pohlédla na Lissu.
"Mohla bych o něco požádat?" pohlédla Rose na všechny.
"Ty nejsi v pozici kdy..." začala Janine.
"Jen mluv Rose." promluvil Mark.
"Prosím až příjdou snažte se nikoho nezabít a zachovat chladnou hlavu mi vám vše vysvětlíme, ale chvíli to bude trvat. Mami radši si sedni." pohlédla na matku.
"Proč bych se měla posadit?" pohlédla Janine na Rose.
"No měli by jste se posadit všichni, ale je pravda, že strážkyně Hathawayová vy se měla posadit určitě." neudržel se Eddie.
"Pane Castlie ovládejte se!" varoval ho Stan.
"Má pravdu začíná show!" zasmál se Adrian a posadil se na postel.

Po půl minutě která připadala Rose jak věčnost se ozvalo zaklepání na dveře. Alberta chtěla jít otevřít, ale Rose jí předběhla. "Pojďte dál." kývla na Dimitrije a Christiana.
Christian vstoupil do místnosti jako první a za ním se ukázal Dimitrij. Alberta, Janine, Mark a Stan ztuhli.
"Dimitrij Belikov?!" vyhrkla Alberta
"Ty máš být mrtvý!" divil se Stan.
"Byl Strigoj." řekla Rose nahlas.
"Co?" vyhrkli všichni.
"Byl?" zeptal se Abe s úsměvem.
"Ano tati byl. Teď je zas dhampýr." odvětila Rose jako by to byla ta nejobyčejnější věc.
"To není možné!" vyštěkla Janine.
"Promiň Janine, ale teď se pleteš." skočil jí do řeči Abe. "Vyslechněte je jsem si jistý, že nám děvčata mohou dát vysvětlení." sjel všechny pohledem. "Rose to Dimitrij byl ten Strigoj z částí své osobnosti, že ano? To kvůli němu jste se zajímali o Ashu." pohlédl Abe na dceru.
"Ano to byl a i bez ní by bylo možné ho vyléčit. To že měl část duše nám jen usnadnilo práci." odpověděla Lissa.
"Strigoj s duší? Nemožné!" vyhrkl Stan.
"Za to, že je zas naživu můžu já." zakřičela Lissa. "Já ho uzdravila. Je stínem políbený tak jako Rose! Zkráceně jsem ho zabila a vyléčila a tak se stal zas tím čím byl." vysvětlila.
"Dobře řekněme, že teda už chápeme proč je zas dhampýrem. To ale nevysvětluje, že měl duši!" promluvila Janine.
"Za to můžu já." promluvila Rose a přešla přes místnost a postavila se vedle Dimitrije, který stál trochu dál od ostatních v místnosti.