VA - Východ slunce 2

22. Ticho před bouří

Když přijeli do hotelu všichni se šli ubytovat. Pokoje měli po dvojicích takže byli všichni spokojení. Rose měla pokoj s Dimitrijem hned vedle Lissy a Christiana. Zatímco Adrien, Eddie, Katja, Viky, Abe a Janine bydleli na opačné strany dlouhé chodby.
Hotel byl zařízen v normálním moderním luxusním stylu, ale pár kaváren a restaurací uvnitř bylo čistě ruské architektury s klasickým designem. Rose jen žasla a spolu s Lissou vše komentovala. Zatím co Viky s Katjou se jim jen smály.
Po chvíli však je dohnala Janine s Ibrahimem a dala jim karty od pokojů.
"Kde jsou kluci?" zeptala se Lissa a rozhlídla se kolem sebe.
"Christian vám vyřizuje, že do hodiny jsou zpátky." usmál se Abe. "Tak děvčata jděte si prohlédnout pokoje. Já musím s Janine něco zařídit."
"Dobře budeme u Lissy." usmála se Rose a vydala se s holkama k výtahu.
"Proč budeme zrovna u Lissy?" zeptala se Viky překvapeně, když vlezla do výtahu.
"Kvůli našemu malému problému vzpomínáš?" připomněla jí Rose. "Navíc chci se kouknout co Adrian zas vyváděl." zamávala Viky před očima taškou s dárky od Adriana.
"Jakýmu problému?" zeptala se Katja zvědavě.
Dveře výtahu se otevřeli a Rose vyšla na chodbu. "Ale to ani nestojí za řeč!" zalhala a mávla rukou.
"Katje to říct můžeme." prohlásila Viktorie.
"Mohla by nám pomoct." přidala se Lissa a odemkla kartou svůj pokoj.
"Dobře" polka na sucho Rose.
"Radši se posaď." navrhla Viky sestře.
Katja poslechla a posadila se na postel uvnitř pokoje. Viky se automaticky posadila vedle své sestry a povzbudivě se na Rose usmála.
"Jsem těhotná." prohlásila Rose prostě a posadila se na židli u toaletního stolku vedle postele.
Katja chvíli nevěřícně civěla na Rose a pak se zhluboka nadechla. "Ehee... Cože?" vyhrkla.
"Klid Katerino jen budeme mít neteř nic víc." usmála se Viky nadšeně.
"Čí je to dítě?" zeptala se Katja ledově.
Tuhle otázku Rose čekala, ale i přes to jí způsobila příšernou bolest u srdce. "Je Dimitrijovo pokud se ptáš na tohle." odpověděla jí Rose hořce. "Než něco řekneš. Ano to dítě je potomkem dvou dhampýrů a ano je to možné." dodala Rose rychle.
"Ano. Vlastně za to, že je Rose těhotná můžu já." přiznala Lissa s úsměvem.
Katja zmateně hleděla na Rose a Lissu a úplně ignorovala Viky, která se jí snažila uklidnit.
"A hádám, že to můj bratr neví." dodala Katja šokovaně.
"Ne neví." přiznala Rose. "A nedozví se to dokud nebude Daškov za mřížemi."
"Takže pokud to dobře chápu jsi těhotná s mím bratrem a to díky Lissa, která využila éter." rekapitulovala to Katja, když jí vše Rose s Lissou vysvětlila.
"Ano" souhlasila Lissa.
"Kdo to teda všechno ví?" zeptala se Katerina.
"Já, Lissa, ty, Viktorie a Adrian." odvětila Rose.
"A ještě Jeva s Oksanou a Markem." připomenula Lissa.
"Dobře" vydechla Katja.
"Můžu ti věřit?" zeptala se Rose.
"Ovšem!" usmála se Katja.
"Tak Rose otevři už tu tašku jsem zvědavá!" mávla Viky k tašce.
Rose se zasmála a vzala si tašku. Usadila se k holkám na postel a začala z ní vytahovat věci.
Nejdřív vytáhla z tašky malinkou taštičku z které vytáhla malinkaté dětské bílé botičky. Překvapeně je sledovala jako, kdyby to byl ten nejpozoruhodnější předmět na světě.
"Ty jsou sladký!" uculovala se Viky a vzala si je od Rose do ruky.
Rose pak vytáhla z tašky nějaké dětské oblečení a hračky pro novorozence. Všemu se spolu s holkama smála a pak až ve finále vytáhla bonboniéru s kartičkou 'Pro Mamču, aby nezhubla!'. Rose obrátila oči v sloup a vše vrátila zpět do tašky. "Viky, Katjo můžete to prosím schovat u sebe?" zeptala se Rose a podala Viky tašku.
"Jasně" usmála se Katja.

Povídali si celkem dlouho, když se ozval za dveřmi Christian. Lissa mu otevřela a on jí podal igelitku se slovi, že se mu to líbilo. Rose se, ale jen zvedla z postele a s omluvou si šla prohlídnout svůj pokoj. Před dveřmi stál Dimitrij opřený o zeď a čekal na ní.
"Kam pak jsi mi zmizel?" zasmála se a odemkla kartou.
"To je překvapení." usmál se a vešel za Rose dovnitř. "Ve tři se máme všichni sejít v jídelně." oznámil jí.
"Fajn" vydechla a plácla sebou na postel. Byla obrovská za což byla upřímně vděčná. "Co teď?" zeptala se. Už nebyla unavená a byla z nějakého důvodu šíleně šťastná.
"Měli by jsme se prospat." usmál se.
"Fajn ty spi já jdu do sprchy." zasmála se a zmizela s čistým oblečením v koupelně. Shodila ze sebe propocené oblečení a vlezla do sprchy. Uklidňoval jí pohled na tekoucí vodu, ale trochu jí znepokojovalo, že její břicho je o dvě kila větší. Věděla, že to není moc, ale dhampýři moc nepřibírají. Ona sice už nějakou dobu moc netrénovala a víc jedla ale věděla, že pokud přibere ještě dvě-tři kila bude to nápadné. Umyla si vlasy a sledovala jak z nich stéká šampón. Usmála se a vypnula sprchu. Zabalila se do velké bílé osušky a pomalu vylezla ven. Oblékla se a pročesala si mokré vlasy. Dost jí překvapilo, že byla v koupelně něco kolem hodiny. Dimitrij spal, takže se potichu vyplížila na chodbu a zamířila k Adrianovi na pokoj. Zaklepala a čekala až jí někdo otevře.
Asi po pěti minutách jí otevřel Adrian. "Rose!" usmál se. "Co pak potřebuješ?" zeptal se.
"Máš chvilku?" zeptala se nervózně.
"Jasně" usmál se. "Hej Eddie jdu s Rose ven! Za chvíli jsem zpátky, takže klidně se vyspi." houknul Adrian směrem do pokoje. Vyšel na chodbu a zavřel za sebou dveře. "Tak pojď vím, kde nás nikdo hledat nebude." usmál se na Rose.
Rose se jen usmála a šla za Adrianem po schodišti. Bydleli v posledním patře hotelu, takže jí překvapilo, že se dá jít, ještě víc nahoru. Adrian otevřel velké kovové dveře a Rose za ním vstoupila na střechu hotelu. Byla zařízená jako zahrada a Rose se jen ohromeně rozhlížela kolem sebe. "Jak o tom víš?" zeptala se překvapeně.
"No to já zařizoval tenhle hotel" usmál se a posadil se na jednu z laviček hned u vchodu. "Tak co pak malá dhampýrko?" zeptal se znuděně. "Vsadím se, že chceš se mnou mluvit ohledně mé malé kmotřenky." usmál se.
"Máš pravdu." souhlasila Rose a posadila se vedle něho. "Potřebuju, aby jsi pomohl Lisse s pátráním po tom co z té malé vyroste." přiznala.
"Jasně! Žádný problém! Už jsem začal." usmál se radostně. "Ještě něco?"
"To je všechno" usmála se. "Jen zastav se prosím před obědem u Viky a vzkaž jí, že chci, aby s Katerinou zítra odpoledne odlákaly na pár minut Dimitrijovu pozornost. Potřebuju si pak s tebou a Lissou promluvit." usmála se znova a postavila se.
"Dobře vše zařídím." souhlasil.
"Díky Adriane!" usmála se Rose. Prohodili ještě pár zdvořilostí a pak se Rose rozloučila. Šla zpět na pokoj.
Když otevřela dveře uviděla jen spícího Dimitrije. Najednou si přišla strašně unavená a tak si lehla k němu. Pár minut ho sledovala jak spí, ale pak sama usnula.

Celé odpoledne bylo úžasné. Byli se podívat na Kreml a nějakou starou katedrálu. V poslední fázy prošli pár obchodů. Už bylo sedm a na půl desátou měli rezervaci v restauraci. Janine s Abem se s nimi rozloučili už asi před půl hodinou a to přišlo Rose podezřelé.
"Měli by jsme už jít do hotelu ať se stihnem obléknout." usmála se Lissa.
"Vždyť na večeři jdeme až za dvě a půl hodiny miláčku." zasmál se Christian.
"No právě už tak budeme mít co dělat to stihnout." namítala Viktorie.
Rose se pustila Dimitrijovi ruky a usmála se. "Vy tu ještě klidně zůstaňte, ale mi už jdeme." usmála se. "Stejně nás hlídají." usmála se a nenápadně mávla rukama kolem sebe. Cítila pohledy strážců asi čtyři hodiny a to jí nervovalo. "Sejdeme se před restaurací." dodala a zamířila s holkama k hotelu.
"Rose!" zavolal za ní Dimitrij a ona se na něj otočila.
"Ano?" usmála se.
"Zůstaňte u Viktorie a Kateriny na pokoji." řekl klidně a Rose jen kývla.
Pak se Rose zas otočila a doběhla holky.

V hotelu zapadli do pokoje a postupně se vystřídali v koupelně. Rose teď stála v koupelně a oblékala si šaty k jejímu překvapení v nich vypadala stejně dobře jako před tři čtvrtě rokem. V těch šatech ty dvě kila navíc ani nebyli vidět. Jedinou změnu, kterou zpozorovala bylo jen to, že měla o trochu větší prsa. "Kéž bych takhle vypadala po celou dobu těhotenství!" pomyslela si a narovnala si řetízek od Dimitrije. Ještě si dotočila vlasy kulmou a pak vyšla z koupelny.
"Wow! Rose!" vykřikla Lissa a přihrnula se k ní. "Vypadáš skoro stejně jako před rokem!" zasmála se Lissa.
"Vypadáš nádherně!" vydechla Katja s úsměvem.
Viky si zapla šaty a otočila se na Rose. "Jůů!!" vypískla a přihnala se k ní. "Ty vlasy jsou úžasný!" prohrabovala se Rose vlasama.
"Stejně ty máš vlasy hezčí." zasmála se Rose a pohlédla na Vikyny oříškové lokýnky.
"Tak jdem?" zasmála se Lissa od dveří.
"Jasně!"řekly jednohlasně a vyšli z pokoje.
Sjeli výtahem a zamířili k restauraci. Před vchodem dovnitř už čekali kluci.
Eddie hlasitě zahvízdal a zasmál se. "Zdá se mi to nebo jsem se vrátil v čase?" zeptal se Rose.
Rose ho ale nevnímala. Jediné co byla schopná vnímat byl Dimitrij, který na ní upřeně hleděl. Jeho oči jiskřili a ona se v nich začínala topit. Trochu se na něj usmála a viděla, že mu taky ucukly trochu koutky. Postavila se vedle něj a vzala ho za ruku.
"To mi děláš naschvál?" zašeptal jí do ucha.
"Možná" vydechla.Všichni vešli dovnitř a nechali se servírkou dovést ke stolu. Vybrali si jídlo a celou dobu si povídali.

Po jídle se Dimitrij s Rose vytratili hned jak byla možnost. Dohodli se, že se sejdou až na diskotéce poblíž hotelu.
"Kam to jdeme?"ptala se Rose se smíchem asi po sté a nechala se táhnout dál po schodišti hotelu.
"Na střechu" usmál se. "Adrian říkal, že už jsi tam byla, ale prý jsi zas rychle zmizela."
"Co tam?" zasmála se.
"Uvidíš" odvětil Dimitrij rychle a vyšel pár dalších schodů.
"Hej! Neutíkej mi!" křikla a rychle ho chytila za ruka.
"Neutíkám jen nechci, aby jsme to zameškali."
Rose na něj jen nechápavé koukala a pak přidala do kroku. "Dobře" odvětila prostě.
Dimitrij otevřel kovové dveře a spolu s Rose vylezli na střechu. Přešli až k okraji se zábradlím kde se zastavili.
Rose hleděla na osvětlenou Moskvu a Kreml. Bylo to nádherné spousty barevných světel. Navíc sama střešní zahrada byla osvětlená tlumenými světly. "To je nádhera." vydechla.
Dimitrijovi ucukly koutky a zezadu jí obejmul. "Teď se koukej" zašeptal jí do ucha.
Rose nechápala, ale po asi dvaceti vteřinách pochopila. Najednou se ozvaly strašné rány a na nebi u Kremlu se objevily světla. Ohňostroj. Rose něco takového snad ještě neviděla. Viděla ohňostroje už ve státech, ale tohle bylo něco jiného. Byl ohromný a trval až podezřele dlouho. Už to bylo asi 15 minut co ohňostroj začal a Rose se otočila v Dimitrijově obětí směrem k němu. "Jak jsi to věděl?" usmála se.
"Tenhle ohňostroj tu bývá každý rok." odvětil. "Věděl jsem, že něco takového se moc často nevidí. Navíc ses zmínila, že ohňostroje zbožňuješ už dávno." usmál se.
"Netušila jsem, že si mě vážně poslouchal." zasmála se.
"Rose tebe bych nedokázal přeslechnout i kdybych chtěl." řekl vážně.
Rose se jen usmála a stoupla si na špičky. Přitiskla své rty k tem jeho a hladově ho políbila. Jednou rukou mu vjela do vlasů a druhou si ho k sobě za košili ještě blíž přitahovala.
Polibek, ale ukončil on. "Vypadáš jako tenkrát." řekl potichu a kývl na šaty.
"Lissa je objevila v jednom krámě v Baje." usmála se Rose. "Tenkrát ses mě poprvé dotkl jinak než jako studentky." připomněla mu.
"V tomhle nemáš pravdu." odvětil. "Pamatuješ na tu ošetřovnu?"
"No jo vlastně. Ta mi úplně vypadla." zasmála se.
"A i když jsem tě na ní nesl a taky jsem si tě k sobě tisknul víc než bylo zapotřebí." pousmál se.
"To není fér já si to nepamatuju!" zaskučela Rose.
"Už jsem ti to přeci vyprávěl." vydechl Dimitrij a pohladil Rose hřbetem ruky po vlasech.
"Ale to bylo už dávno a vsadím se, že jsi něco vynechal." hádala se.
"To máš pravdu" usmál se šibalsky jen tak na půl jak to uměl jen on.